eukaryota/fungi/ascomycota/taphrinomycotina/schizosaccharomycetes/schizosaccharomycetales/schizosaccharomycetaceae/schizosaccharomyces/schizosaccharomyces-pombe/“ title=“Příspěvky označené Schizosaccharomyces pombe“>Schizosaccharomyces pombe je kvasinka. Je klasickým laboratorním modelem eukaryotické buňky a byla izolována také z fermentačních prostředí. Protáhlé válcovité buňky se dělí příčnou přepážkou, nikoli typickým pučením. Fermentuje sacharidy a její buněčný cyklus je velmi přesně regulovaný. Výzkum tohoto druhu zásadně přispěl k poznání řízení buněčného cyklu.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Fungi |
| Kmen | Ascomycota |
| Podkmen | Taphrinomycotina |
| Třída | Schizosaccharomycetes |
| Řád | Schizosaccharomycetales |
| Čeleď | Schizosaccharomycetaceae |
| Rod | Schizosaccharomyces |
| Druh | Schizosaccharomyces pombe |
NCBI Taxonomy ID: 4896 Wikidata: Q2236682
Synonyma / další databázové názvy: fission yeast, Schizosaccharomyces malidevorans.
Stavba a způsob života
Protáhlé válcovité buňky se dělí příčnou přepážkou, nikoli typickým pučením. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Fermentuje sacharidy a její buněčný cyklus je velmi přesně regulovaný. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Je klasickým laboratorním modelem eukaryotické buňky a byla izolována také z fermentačních prostředí. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Výzkum tohoto druhu zásadně přispěl k poznání řízení buněčného cyklu. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
