methanobacteriati/methanobacteriota/halobacteria/halobacteriales/halobacteriaceae/halobacterium/halobacterium-salinarum/“ title=“Příspěvky označené Halobacterium salinarum“>Halobacterium salinarum je halofilní archeon. Žije v extrémně slaných prostředích, kde může přispívat k růžovému až červenému zbarvení solanek. Buňky mají archeální membránu a povrchovou s-vrstvu přizpůsobenou vysoké koncentraci solí. Udržuje vysokou vnitrobuněčnou koncentraci iontů a využívá také světlem poháněný protein bakteriorhodopsin. Je klasickým modelem extrémní halofilie, membránových proteinů a fototrofních mechanismů bez chlorofylu.
Taxonomie
| Říše | Methanobacteriati |
|---|---|
| Kmen | Methanobacteriota |
| Třída | Halobacteria |
| Řád | Halobacteriales |
| Čeleď | Halobacteriaceae |
| Rod | Halobacterium |
| Druh | Halobacterium salinarum |
NCBI Taxonomy ID: 2242 Wikidata: Q3782756
Synonyma / další databázové názvy: Bacillus halobius ruber, Bacterium halobium, Flavobacterium (subgen. Halobacterium) halobium, Flavobacterium (subgen. Halobacterium) salinarium, Halobacter salinaria, Halobacterium cutirubrum, Halobacterium halobium, Halobacterium piscisalsi.
Stavba a způsob života
Buňky mají archeální membránu a povrchovou s-vrstvu přizpůsobenou vysoké koncentraci solí. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Udržuje vysokou vnitrobuněčnou koncentraci iontů a využívá také světlem poháněný protein bakteriorhodopsin. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Žije v extrémně slaných prostředích, kde může přispívat k růžovému až červenému zbarvení solanek. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Je klasickým modelem extrémní halofilie, membránových proteinů a fototrofních mechanismů bez chlorofylu. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
