eukaryota/fungi/ascomycota/pezizomycotina/sordariomycetes/sordariomycetidae/sordariales/sordariaceae/neurospora/neurospora-crassa/“ title=“Příspěvky označené Neurospora crassa“>Neurospora crassa je vřeckovýtrusná houba. Roste na rostlinném materiálu a proslula jako genetický model díky rychlému růstu a snadné manipulaci. Vytváří vláknité hyfy, oranžové konidie a pohlavní struktury s askosporami. Rozkládá organické látky a dobře roste na jednoduchých definovaných médiích. Experimenty s neurosporou stály u formulace principu jeden gen–jeden enzym.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Fungi |
| Kmen | Ascomycota |
| Podkmen | Pezizomycotina |
| Třída | Sordariomycetes |
| Podtřída | Sordariomycetidae |
| Řád | Sordariales |
| Čeleď | Sordariaceae |
| Rod | Neurospora |
| Druh | Neurospora crassa |
NCBI Taxonomy ID: 5141 Wikidata: Q133459
Synonyma / další databázové názvy: Chrysonilia crassa.
Stavba a způsob života
Vytváří vláknité hyfy, oranžové konidie a pohlavní struktury s askosporami. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Rozkládá organické látky a dobře roste na jednoduchých definovaných médiích. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Roste na rostlinném materiálu a proslula jako genetický model díky rychlému růstu a snadné manipulaci. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Experimenty s neurosporou stály u formulace principu jeden gen–jeden enzym. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
