Dineobellator byl dromaeosauridní teropod z úplného závěru křídy Severní Ameriky. Typový druh Dineobellator notohesperus pochází z členu Naashoibito souvrství Ojo Alamo v Novém Mexiku. Jméno rodu odkazuje na národ Diné a lze je přeložit jako „válečník Diné“.
Objev a fosilní materiál
Holotyp SMP VP-2430 byl poprvé nalezen roku 2008 a další části byly získány v následujícím roce. Jde o částečnou kostru s prvky lebky, páteře a končetin. Fosilie umožnily rozpoznat nového dromaeosaurida, který žil krátce před hromadným vymíráním na konci křídy.
Stavba těla a způsob života
Dineobellator byl aktivní dvounohý predátor s typickými dromaeosauridními adaptacemi, včetně silných končetin a drápů. Na jednom drápu přední končetiny se zachovalo poškození odpovídající zásahu drápem jiného podobně velkého teropoda. Protože rána nevykazuje hojení, mohla vzniknout krátce před smrtí. Jiné kosti naopak nesou známky starších zhojených poranění.
Zařazení a význam
Dineobellator patří mezi dromaeosauridy a je důležitý pro poznání jejich posledních severoamerických zástupců. Ukazuje, že skupina zůstávala anatomicky i ekologicky rozmanitá až do samého konce druhohor. Stopy poranění navíc poskytují vzácný přímý vhled do chování a vzájemných střetů těchto predátorů.
Rekonstrukce a limity poznání
Při rekonstrukci rodu Dineobellator je důležité oddělovat přímo zachované znaky od vlastností odvozených ze srovnání s příbuznými dinosaury. Fosilní materiál nikdy nepředstavuje celý živý organismus a u neúplných koster může být nejistá například přesná délka těla, hmotnost, vzhled měkkých tkání nebo rozsah individuální variability. Za spolehlivější lze považovat především anatomické znaky skutečně zachovaných kostí, geologické stáří nálezu a jeho příbuzenské zařazení. U tohoto rodu odpovídají dostupné podklady období označovanému v Atlasu jako svrchní křída a zařazení do linie Eudromaeosauria. Informace o chování je proto vhodné formulovat opatrně a nepřenášet automaticky každý znak známý od příbuzných druhů.
Ekologický pohled
Pro pochopení dinosaura není podstatná jen jeho velikost nebo tvar kostry, ale také místo v tehdejším ekosystému. U Dineobellator dostupná evidence podporuje dravý způsob života. Přesnější podoba potravy, sociálního chování, rychlosti pohybu nebo rozmnožování však bývá z fosilií doložitelná jen omezeně. Paleontologové proto kombinují anatomii, geologický kontext, stopy opotřebení kostí a zubů a srovnání s příbuznými taxony. Každý nový exemplář může dosavadní rekonstrukci zpřesnit nebo změnit, zvlášť u rodů známých jen z několika částí kostry. Takový přístup umožňuje zachovat rozdíl mezi dobře podloženým faktem a pravděpodobnou, ale stále testovatelnou interpretací.
Časové zařazení rodu Dineobellator je zároveň důležité pro porovnání s ostatními dinosaury stejného období. Umožňuje sledovat, které evoluční linie tehdy přežívaly, které se právě rozšiřovaly a jak se měnilo složení dinosauřích společenstev mezi jednotlivými kontinenty a oblastmi.
