Zvonek

Campanula isophylla

Kategorie

Trvalky

Barvy rostliny

modrá, fialová, bílá

Tvary listů

zubaté, srdčité

Typy listů

listnaté

Požadavky rostliny

slunce, teplomilná

Použití rostliny

nádoby, závěsné nádoby

Campanula isophylla se jako jediný z mnoha druhů zvonků pěstuje jako pokojová rostlina. Je to trvalka s dlouhými převislými výhony, každé léto znovu vykvétá. Je krásná v závěsných nádobách. Pokud ji chceme přepravovat, musíme být opatrní, protože se tenké výhony snadno ulamují. Toto riziko můžeme snížit, když necháme rostlinu trochu zavadnout. Při poranění vytéká z rostliny mléčná šťáva lepivá šťáva, která je nebezpečná.

Tento zvonek má malé srdčité a na okraji zoubkované listy. Významné jsou dvě odrůdy : modrofialová ‚Mayii‘, které se u nás říká „ ženich“ a odrůda ‚Alba‘,s bílým květenstvím, známá jako „ nevěsta“.

Zvonky nejsou vhodné do teplých obytných místností. Patří mezi malé množství rostlin, kterým nevadí vápník v substrátu.

Kromě C. isophylla se prodávají na jaře přirychlené zimovzdorné druhy, zejména C. carpatica a C. poscharskyana, které můžeme později vysadit do zahrady.

Původ:
Campanula isophylla pochází z Ligurských Alp a Středomoří.

Pěstování:
Zvonek vyžaduje světlé, slunné a vzdušné stanoviště, bez přímého slunce. Je dobré umístit rostlinu ve druhé polovině května venku, na místo chráněné před větrem. Přezimuje při nízkých teplotách od 5 do 15 stupňů.
Udržujeme stejnoměrnou vlhkost. Zaléváme podle teploty, v létě vydatně, v zimě jen málo. Mezi zálivkami necháme substrát oschnout, ale ne vyschnout.

Hnojení:
Přihnojujeme od jara do podzimu jednou za 7 -14 dní.

Přesazování:
Přesazujeme brzy na jaře, rostlinu hluboko seřízneme. Substrát musí být humózní a propustný ( pH 6 -7).

Množení:
Množíme na jaře nebo začátkem léta řízky, které snadno zakoření. Rostliny se opakovaně zaštipují.

Choroby, škůdci:
Na příliš teplém stanovišti se mohou objevit škůdci. Nadměrná vlhkost a to i vlhkost vzduchu podporuje vznik houbových chorob.