Campanula isophylla
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Barvy rostliny |
modrá, fialová, bílá |
Tvary listů |
zubaté, srdčité |
Typy listů |
listnaté |
Požadavky rostliny |
slunce, teplomilná |
Použití rostliny |
nádoby, závěsné nádoby |
Campanula isophylla se jako jediný z mnoha druhů zvonků pěstuje jako pokojová rostlina. Je to trvalka s dlouhými převislými výhony, každé léto znovu vykvétá. Je krásná v závěsných nádobách. Pokud ji chceme přepravovat, musíme být opatrní, protože se tenké výhony snadno ulamují. Toto riziko můžeme snížit, když necháme rostlinu trochu zavadnout. Při poranění vytéká z rostliny mléčná šťáva lepivá šťáva, která je nebezpečná.
Tento zvonek má malé srdčité a na okraji zoubkované listy. Významné jsou dvě odrůdy : modrofialová ‚Mayii‘, které se u nás říká „ ženich“ a odrůda ‚Alba‘,s bílým květenstvím, známá jako „ nevěsta“.
Zvonky nejsou vhodné do teplých obytných místností. Patří mezi malé množství rostlin, kterým nevadí vápník v substrátu.
Kromě C. isophylla se prodávají na jaře přirychlené zimovzdorné druhy, zejména C. carpatica a C. poscharskyana, které můžeme později vysadit do zahrady.
Původ:
Campanula isophylla pochází z Ligurských Alp a Středomoří.
Pěstování:
Zvonek vyžaduje světlé, slunné a vzdušné stanoviště, bez přímého slunce. Je dobré umístit rostlinu ve druhé polovině května venku, na místo chráněné před větrem. Přezimuje při nízkých teplotách od 5 do 15 stupňů.
Udržujeme stejnoměrnou vlhkost. Zaléváme podle teploty, v létě vydatně, v zimě jen málo. Mezi zálivkami necháme substrát oschnout, ale ne vyschnout.
Hnojení:
Přihnojujeme od jara do podzimu jednou za 7 -14 dní.
Přesazování:
Přesazujeme brzy na jaře, rostlinu hluboko seřízneme. Substrát musí být humózní a propustný ( pH 6 -7).
Množení:
Množíme na jaře nebo začátkem léta řízky, které snadno zakoření. Rostliny se opakovaně zaštipují.
Choroby, škůdci:
Na příliš teplém stanovišti se mohou objevit škůdci. Nadměrná vlhkost a to i vlhkost vzduchu podporuje vznik houbových chorob.
