Tripos furca je dinoflagelát. Velký obrněný mořský dinoflagelát s nápadnými rohy a charakteristickou siluetou.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Skupina | Sar |
| Skupina | Alveolata |
| Třída | Dinophyceae |
| Řád | Gonyaulacales |
| Čeleď | Ceratiaceae |
| Rod | Tripos |
| Druh | Tripos furca |
NCBI Taxonomy ID: 119094 Wikidata: Q68443377
Synonyma / další databázové názvy: Ceratium furca, Neoceratium furca, Peridinium furca.
Stavba a charakteristika
Dinoflageláti jsou jednobuněční protisté typicky se dvěma bičíky; u obrněných forem povrch zpevňují celulózní destičky.
Životní cyklus a rozmnožování
Množí se převážně dělením, u řady druhů se však vyskytují také pohlavní fáze a klidové cysty.
Výskyt a ekologie
Ve vodním sloupci mohou být fotosyntetičtí, heterotrofní nebo mixotrofní; některé druhy vytvářejí výrazné sezónní květy.
Biologické souvislosti
Početnost planktonních řas se může výrazně měnit během krátké doby. Ovlivňuje ji intenzita světla, teplota, promíchávání vody, dostupnost dusíku, fosforu, křemíku a dalších živin i tlak konzumentů. Jednotlivé druhy mají odlišné optimum a mohou proto dominovat v různých ročních obdobích nebo hloubkách. Fotosyntetické mikroorganismy tvoří významnou část primární produkce vodních ekosystémů a převádějí anorganický uhlík do biomasy využitelné dalšími organismy.
Buňky fytoplanktonu jsou součástí dynamického prostředí vodního sloupce. Rychlost jejich růstu závisí na rovnováze mezi fotosyntézou, dýcháním a příjmem minerálních živin. Při vhodných podmínkách může populace rychle narůstat, zatímco nedostatek světla nebo živin růst omezuje. Po odumření buněk se část organické hmoty rozkládá v povrchových vodách a část může klesat do hlubších vrstev.
