Alexandrium minutum je dinoflagelát. Obrněný mořský dinoflagelát, jehož některé kmeny produkují paralytické toxiny měkkýšů.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Skupina | Sar |
| Skupina | Alveolata |
| Třída | Dinophyceae |
| Řád | Gonyaulacales |
| Čeleď | Pyrocystaceae |
| Rod | Alexandrium |
| Druh | Alexandrium minutum |
NCBI Taxonomy ID: 39455 Wikidata: Q2834268
Synonyma / další databázové názvy: Alexandrium sp. RFS-2009a.
Stavba a charakteristika
Dinoflageláti jsou jednobuněční protisté typicky se dvěma bičíky; u obrněných forem povrch zpevňují celulózní destičky.
Životní cyklus a rozmnožování
Množí se převážně dělením, u řady druhů se však vyskytují také pohlavní fáze a klidové cysty.
Výskyt a ekologie
Ve vodním sloupci mohou být fotosyntetičtí, heterotrofní nebo mixotrofní; některé druhy vytvářejí výrazné sezónní květy.
Obrněný mořský dinoflagelát, jehož některé kmeny produkují paralytické toxiny měkkýšů.
Biologické souvislosti
Početnost planktonních řas se může výrazně měnit během krátké doby. Ovlivňuje ji intenzita světla, teplota, promíchávání vody, dostupnost dusíku, fosforu, křemíku a dalších živin i tlak konzumentů. Jednotlivé druhy mají odlišné optimum a mohou proto dominovat v různých ročních obdobích nebo hloubkách. Fotosyntetické mikroorganismy tvoří významnou část primární produkce vodních ekosystémů a převádějí anorganický uhlík do biomasy využitelné dalšími organismy.
Buňky fytoplanktonu jsou součástí dynamického prostředí vodního sloupce. Rychlost jejich růstu závisí na rovnováze mezi fotosyntézou, dýcháním a příjmem minerálních živin. Při vhodných podmínkách může populace rychle narůstat, zatímco nedostatek světla nebo živin růst omezuje. Po odumření buněk se část organické hmoty rozkládá v povrchových vodách a část může klesat do hlubších vrstev.
