bacteria/pseudomonadati/spirochaetota/spirochaetia/treponematales/treponemataceae/treponema/treponema-pallidum/“ title=“Příspěvky označené Treponema pallidum“>Treponema pallidum je spirocheta. Je velmi štíhlá spirocheta přizpůsobená životu v lidském hostiteli a původce syfilis. Spirálovitá buňka je poháněna periplazmatickými bičíky skrytými mezi membránami. Má redukovaný metabolický repertoár a silně závisí na živinách hostitele. Výzkum je náročný kvůli obtížné kultivaci a zaměřuje se na povrchové antigeny, genomiku a hostitelskou imunitu.
Taxonomie
| Skupina | Bacteria |
|---|---|
| Říše | Pseudomonadati |
| Kmen | Spirochaetota |
| Třída | Spirochaetia |
| Řád | Treponematales |
| Čeleď | Treponemataceae |
| Rod | Treponema |
| Druh | Treponema pallidum |
NCBI Taxonomy ID: 160 Wikidata: Q156007
Synonyma / další databázové názvy: Microspironema pallidum, Spirillum pallidum, Spirochaeta pallida, Spironema pallidum, Treponema pallidum (Schaudinn and Hoffmann 1905) Schaudinn 1905 (Approved Lists 1980).
Stavba a způsob života
Spirálovitá buňka je poháněna periplazmatickými bičíky skrytými mezi membránami. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Má redukovaný metabolický repertoár a silně závisí na živinách hostitele. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Je velmi štíhlá spirocheta přizpůsobená životu v lidském hostiteli a původce syfilis. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Výzkum je náročný kvůli obtížné kultivaci a zaměřuje se na povrchové antigeny, genomiku a hostitelskou imunitu. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
