bacteria/pseudomonadati/spirochaetota/spirochaetia/spirochaetales/borreliaceae/borreliella/borreliella-burgdorferi/“ title=“Příspěvky označené Borreliella burgdorferi“>Borreliella burgdorferi je spirocheta. Je jedním z hlavních původců lymské boreliózy a její životní cyklus je spojen s klíšťaty a obratlovčími hostiteli. Má dlouhou tenkou spirálovitou buňku a periplazmatické bičíky umožňující šroubovitý pohyb. Genom je neobvyklý množstvím lineárních i kruhových plasmidů. Studium druhu propojuje biologii vektoru, povrchovou variabilitu a adaptaci na dva velmi rozdílné hostitele.
Taxonomie
| Skupina | Bacteria |
|---|---|
| Říše | Pseudomonadati |
| Kmen | Spirochaetota |
| Třída | Spirochaetia |
| Řád | Spirochaetales |
| Čeleď | Borreliaceae |
| Rod | Borreliella |
| Druh | Borreliella burgdorferi |
NCBI Taxonomy ID: 139 Wikidata: Q25840474
Synonyma / další databázové názvy: Borrelia burgdorferi, Lyme disease spirochete, Borrelia burgdorferi Johnson et al. 1984, Borreliella burgdorferi (Johnson et al. 1984) Adeolu and Gupta 2015.
Stavba a způsob života
Má dlouhou tenkou spirálovitou buňku a periplazmatické bičíky umožňující šroubovitý pohyb. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Genom je neobvyklý množstvím lineárních i kruhových plasmidů. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Je jedním z hlavních původců lymské boreliózy a její životní cyklus je spojen s klíšťaty a obratlovčími hostiteli. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Studium druhu propojuje biologii vektoru, povrchovou variabilitu a adaptaci na dva velmi rozdílné hostitele. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
_lores.jpg){kind=link}