Staphylococcus saprophyticus je bakterie. Koaguláza-negativní stafylokok známý jako častý původce nekomplikovaných infekcí močových cest.
Taxonomie
| Skupina | Bacteria |
|---|---|
| Kmen | Bacillota |
| Třída | Bacilli |
| Řád | Bacillales |
| Čeleď | Staphylococcaceae |
| Rod | Staphylococcus |
| Druh | Staphylococcus saprophyticus |
NCBI Taxonomy ID: 29385 Wikidata: Q1708986
Synonyma / další databázové názvy: Staphylococcus saprophyticus subsp. bovis, Staphylococcus saprophyticus ATCC 15305, Staphylococcus saprophyticus ATCC15305, Staphylococcus saprophyticus ATCC15305T, Staphylococcus saprophyticus MAFF911473, Staphylococcus saprophyticus NCTC 07292, Staphylococcus saprophyticus subsp. saprophyticus, Staphylococcus sp. HAR3.
Stavba a charakteristika
Buňky jsou prokaryotické, bez pravého buněčného jádra; tvar, buněčný obal, pohyblivost a tvorba povrchových struktur se liší podle druhu a podmínek.
Životní cyklus a rozmnožování
Populace se množí příčným dělením. Rychlost růstu závisí na teplotě, dostupnosti živin, kyslíku a dalších fyzikálně-chemických podmínkách.
Výskyt a ekologie
Bakterie mohou žít volně v prostředí, jako součást mikrobiomů nebo ve vazbě na hostitele. Konkrétní ekologická role je dána metabolismem a schopností využívat dostupné zdroje.
Koaguláza-negativní stafylokok známý jako častý původce nekomplikovaných infekcí močových cest.
Biologické souvislosti
Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.
Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.
