Sarmientosaurus byl titanosaur ze svrchní křídy Patagonie, který žil přibližně před 95 miliony let. Typovým druhem je Sarmientosaurus musacchioi. Na rozdíl od mnoha titanosaurů, známých hlavně z postkraniální kostry, se u tohoto rodu zachovala mimořádně cenná lebka spojená s přední částí krku.
Objev a fosilní materiál
Fosilie objevil roku 1997 paleontolog Rubén D. F. Martínez na lokalitě Estancia Laguna Palacios v argentinské provincii Chubut. Nález zahrnuje lebku a několik předních krčních obratlů. Vedle krku byla zachována protáhlá struktura interpretovaná jako osifikovaná šlacha. Takto kompletní lebka je u titanosaurů vzácná a poskytla množství informací o smyslech, čelistech a držení hlavy.
Stavba těla a způsob života
Sarmientosaurus byl velký čtyřnohý býložravec s dlouhým krkem. Lebka měla nápadně velké oční jamky a studie vnitřního ucha i krční anatomie naznačují, že hlavu často držel níže než někteří jiní sauropodi. To mohlo ovlivňovat výšku, ve které sbíral vegetaci. Smyslové struktury zachované v lebce umožnily badatelům diskutovat i o kvalitě zraku a rovnovážném aparátu tohoto zvířete.
Zařazení a význam
Sarmientosaurus patří mezi titanosaury, dominantní sauropody pozdní křídy. Jeho výjimečně zachovaná lebka je důležitá pro srovnání s rody, u nichž jsou známy téměř výhradně obratle a končetiny. Nález tak pomohl zpřesnit představy o vzhledu hlavy titanosaurů, jejich smyslech i způsobu krmení. Zároveň ukazuje, jak jediný mimořádně zachovaný exemplář může výrazně změnit poznání celé velké evoluční skupiny.
Rekonstrukce a limity poznání
Při rekonstrukci rodu Sarmientosaurus je důležité oddělovat přímo zachované znaky od vlastností odvozených ze srovnání s příbuznými dinosaury. Fosilní materiál nikdy nepředstavuje celý živý organismus a u neúplných koster může být nejistá například přesná délka těla, hmotnost, vzhled měkkých tkání nebo rozsah individuální variability. Za spolehlivější lze považovat především anatomické znaky skutečně zachovaných kostí, geologické stáří nálezu a jeho příbuzenské zařazení. U tohoto rodu odpovídají dostupné podklady období označovanému v Atlasu jako svrchní křída a zařazení do linie Lithostrotia. Informace o chování je proto vhodné formulovat opatrně a nepřenášet automaticky každý znak známý od příbuzných druhů.
Ekologický pohled
Pro pochopení dinosaura není podstatná jen jeho velikost nebo tvar kostry, ale také místo v tehdejším ekosystému. U Sarmientosaurus dostupná evidence podporuje býložravý způsob života. Přesnější podoba potravy, sociálního chování, rychlosti pohybu nebo rozmnožování však bývá z fosilií doložitelná jen omezeně. Paleontologové proto kombinují anatomii, geologický kontext, stopy opotřebení kostí a zubů a srovnání s příbuznými taxony. Každý nový exemplář může dosavadní rekonstrukci zpřesnit nebo změnit, zvlášť u rodů známých jen z několika částí kostry. Takový přístup umožňuje zachovat rozdíl mezi dobře podloženým faktem a pravděpodobnou, ale stále testovatelnou interpretací.
