Regaliceratops byl rohatý dinosaurus z podčeledi Chasmosaurinae, který žil v dnešní Albertě v Kanadě ve svrchní křídě přibližně před 68,5 až 67,5 milionu let. Typový druh Regaliceratops peterhewsi byl popsán roku 2015. Téměř kompletní lebka dostala přezdívku „Hellboy“ podle nápadných rohů nad očima.
Objev a fosilní materiál
Lebku objevil roku 2005 geolog Peter Hews v sedimentech souvrství St. Mary River. Fosilie zachovává většinu lebky, ale chybí dolní čelist. Díky mimořádné úplnosti bylo možné podrobně studovat rohy, lebeční límec i jeho okrajové výběžky. Rodové jméno odkazuje na „královský“ vzhled ornamentace lebky.
Stavba těla a způsob života
Regaliceratops byl velký čtyřnohý býložravec s mohutnou hlavou, zobákem a zubními bateriemi vhodnými k drcení rostlinné potravy. Jeho lebka je neobvyklá kombinací chasmosaurinní anatomie a ornamentace, která v některých rysech připomíná centrosauriny. Právě tato podobnost je považována za příklad konvergentní evoluce, kdy nepříbuzné linie nezávisle získávají podobný vzhled.
Zařazení a význam
Regaliceratops je řazen mezi chasmosaurinní ceratopsidy. Nález je důležitý pro studium evoluce lebeční ornamentace krátce před koncem křídy. Ukazuje, že rohy a límce rohatých dinosaurů se mohly vyvíjet velmi různorodě a patrně sloužily nejen k obraně, ale i k rozpoznávání jedinců nebo sociální komunikaci. Rod zároveň doplňuje pestrou mozaiku severoamerických ceratopsidů.
Rekonstrukce a limity poznání
Při rekonstrukci rodu Regaliceratops je důležité oddělovat přímo zachované znaky od vlastností odvozených ze srovnání s příbuznými dinosaury. Fosilní materiál nikdy nepředstavuje celý živý organismus a u neúplných koster může být nejistá například přesná délka těla, hmotnost, vzhled měkkých tkání nebo rozsah individuální variability. Za spolehlivější lze považovat především anatomické znaky skutečně zachovaných kostí, geologické stáří nálezu a jeho příbuzenské zařazení. U tohoto rodu odpovídají dostupné podklady období označovanému v Atlasu jako svrchní křída a zařazení do linie Triceratopsini. Informace o chování je proto vhodné formulovat opatrně a nepřenášet automaticky každý znak známý od příbuzných druhů.
Ekologický pohled
Pro pochopení dinosaura není podstatná jen jeho velikost nebo tvar kostry, ale také místo v tehdejším ekosystému. U Regaliceratops dostupná evidence podporuje býložravý způsob života. Přesnější podoba potravy, sociálního chování, rychlosti pohybu nebo rozmnožování však bývá z fosilií doložitelná jen omezeně. Paleontologové proto kombinují anatomii, geologický kontext, stopy opotřebení kostí a zubů a srovnání s příbuznými taxony. Každý nový exemplář může dosavadní rekonstrukci zpřesnit nebo změnit, zvlášť u rodů známých jen z několika částí kostry. Takový přístup umožňuje zachovat rozdíl mezi dobře podloženým faktem a pravděpodobnou, ale stále testovatelnou interpretací.
