Rhabdodon byl robustní býložravý ornitopod, který žil v Evropě ve svrchní křídě přibližně před 72 až 69 miliony let. Typovým druhem je Rhabdodon priscus. Rod je znám především z jižní Francie, přičemž fragmentární materiál byl uváděn také z východního Španělska. Patřil mezi rhabdodontidy, typickou složku evropských ostrovních faun konce křídy.
Objev a fosilní materiál
Rhabdodon je znám z většího množství kostí než mnozí jeho příbuzní, včetně částí lebky, čelistí a postkraniální kostry. Historicky byl někdy řazen mezi „hypsilofodonty“, dnes je však tato skupina považována za nepřirozenou a Rhabdodon je pokládán za bazálního iguanodontního ornitopoda. Nálezy z Francie umožnily popsat robustní čelisti a charakteristické rýhované zuby, podle nichž získal rod své jméno.
Stavba těla a způsob života
Ve srovnání s blízkými příbuznými byl Rhabdodon poměrně velký a mohutně stavěný. Silné čelisti a zuby byly vhodné ke zpracování tužší rostlinné potravy. Zvíře se mohlo pohybovat po zadních končetinách, ale při pomalejším pohybu či krmení mohlo využívat i přední končetiny. Jeho robustnost bývá dávána do souvislosti s osobitými podmínkami evropských ostrovů pozdní křídy.
Zařazení a význam
Rhabdodon je jedním z nejznámějších členů čeledi Rhabdodontidae. Tato skupina se vyvíjela na evropském souostroví a představuje důležitý příklad regionální evoluce izolovaných dinosauřích faun. Díky relativně bohatému materiálu slouží Rhabdodon jako srovnávací taxon při určování dalších evropských rhabdodontidů a při studiu jejich potravních specializací.
Rekonstrukce a limity poznání
Při rekonstrukci rodu Rhabdodon je důležité oddělovat přímo zachované znaky od vlastností odvozených ze srovnání s příbuznými dinosaury. Fosilní materiál nikdy nepředstavuje celý živý organismus a u neúplných koster může být nejistá například přesná délka těla, hmotnost, vzhled měkkých tkání nebo rozsah individuální variability. Za spolehlivější lze považovat především anatomické znaky skutečně zachovaných kostí, geologické stáří nálezu a jeho příbuzenské zařazení. U tohoto rodu odpovídají dostupné podklady období označovanému v Atlasu jako svrchní křída a zařazení do linie Rhabdodontidae. Informace o chování je proto vhodné formulovat opatrně a nepřenášet automaticky každý znak známý od příbuzných druhů.
Ekologický pohled
Pro pochopení dinosaura není podstatná jen jeho velikost nebo tvar kostry, ale také místo v tehdejším ekosystému. U Rhabdodon dostupná evidence podporuje býložravý způsob života. Přesnější podoba potravy, sociálního chování, rychlosti pohybu nebo rozmnožování však bývá z fosilií doložitelná jen omezeně. Paleontologové proto kombinují anatomii, geologický kontext, stopy opotřebení kostí a zubů a srovnání s příbuznými taxony. Každý nový exemplář může dosavadní rekonstrukci zpřesnit nebo změnit, zvlášť u rodů známých jen z několika částí kostry. Takový přístup umožňuje zachovat rozdíl mezi dobře podloženým faktem a pravděpodobnou, ale stále testovatelnou interpretací.
