Monoraphidium contortum je zelená mikrořasa. Srpovitá sladkovodní zelená mikrořasa běžná ve fytoplanktonu a kultivačních studiích.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Viridiplantae |
| Kmen | Chlorophyta |
| Třída | Chlorophyceae |
| Řád | Sphaeropleales |
| Čeleď | Selenastraceae |
| Rod | Monoraphidium |
| Druh | Monoraphidium contortum |
NCBI Taxonomy ID: 307511 Wikidata: Q69674374
Synonyma / další databázové názvy: Ankistrodesmus contortus.
Stavba a charakteristika
Jde o jednobuněčnou zelenou řasu s chloroplasty obsahujícími chlorofyl a a b. Některé druhy mají bičíky, jiné jsou nepohyblivé.
Životní cyklus a rozmnožování
Populace rostou převážně nepohlavním dělením; pohlavní fáze je u některých linií známá a může se spouštět změnou podmínek.
Výskyt a ekologie
Mikrořasy fixují oxid uhličitý fotosyntézou a tvoří potravu pro řadu planktonních konzumentů.
Srpovitá sladkovodní zelená mikrořasa běžná ve fytoplanktonu a kultivačních studiích.
Biologické souvislosti
Početnost planktonních řas se může výrazně měnit během krátké doby. Ovlivňuje ji intenzita světla, teplota, promíchávání vody, dostupnost dusíku, fosforu, křemíku a dalších živin i tlak konzumentů. Jednotlivé druhy mají odlišné optimum a mohou proto dominovat v různých ročních obdobích nebo hloubkách. Fotosyntetické mikroorganismy tvoří významnou část primární produkce vodních ekosystémů a převádějí anorganický uhlík do biomasy využitelné dalšími organismy.
Buňky fytoplanktonu jsou součástí dynamického prostředí vodního sloupce. Rychlost jejich růstu závisí na rovnováze mezi fotosyntézou, dýcháním a příjmem minerálních živin. Při vhodných podmínkách může populace rychle narůstat, zatímco nedostatek světla nebo živin růst omezuje. Po odumření buněk se část organické hmoty rozkládá v povrchových vodách a část může klesat do hlubších vrstev.
