Kluyveromyces marxianus je kvasinka. Druh kvasinky rodu Kluyveromyces.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Fungi |
| Kmen | Ascomycota |
| Podkmen | Saccharomycotina |
| Třída | Saccharomycetes |
| Řád | Saccharomycetales |
| Čeleď | Saccharomycetaceae |
| Rod | Kluyveromyces |
| Druh | Kluyveromyces marxianus |
NCBI Taxonomy ID: 4911 Wikidata: Q5222586
Synonyma / další databázové názvy: Candida kefyr, Candida pseudotropicalis, Dekkeromyces marxianus, Guilliermondella marxiana, Kluyveromyces cicerisporus, Kluyveromyces fragilis, Saccharomyces kefyr, Saccharomyces marxianus.
Stavba a charakteristika
Kvasinky jsou jednobuněčné houby s eukaryotickou buňkou, jádrem, mitochondriemi a buněčnou stěnou. Některé druhy mohou vytvářet pseudohyfy nebo hyfám podobné útvary.
Životní cyklus a rozmnožování
Množení probíhá pučením nebo dělením podle druhu; za určitých podmínek může být součástí životního cyklu i pohlavní rozmnožování a tvorba spor.
Výskyt a ekologie
Kvasinky využívají organické látky v prostředí, na rostlinách, v potravinách i v hostitelských mikrobiomech a často se uplatňují ve fermentačních procesech.
Biologické souvislosti
Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.
Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.
