Vyhledávání a Atlasu…

Kluyveromyces lactis

V kategorii: ,
Kluyveromyces lactis

Kluyveromyces lactis je kvasinka. Kvasinka schopná využívat laktózu a tradičně spojená s mléčnými fermentacemi.


Taxonomie
Skupina Eukaryota
Říše Fungi
Kmen Ascomycota
Podkmen Saccharomycotina
Třída Saccharomycetes
Řád Saccharomycetales
Čeleď Saccharomycetaceae
Rod Kluyveromyces
Druh Kluyveromyces lactis

NCBI Taxonomy ID: 28985   Wikidata: Q6421540

Synonyma / další databázové názvy: Candida sphaerica, Kluyveromyces drosophilarum, Kluyveromyces lactis var. drosophilarum, Kluyveromyces lactis var. lactis, Kluyveromyces marxianus var. drosophilarum, Saccharomyces drosophilarum, Saccharomyces lactis, Torula sphaerica.


Stavba a charakteristika

Kvasinky jsou jednobuněčné houby s eukaryotickou buňkou, jádrem, mitochondriemi a buněčnou stěnou. Některé druhy mohou vytvářet pseudohyfy nebo hyfám podobné útvary.

Životní cyklus a rozmnožování

Množení probíhá pučením nebo dělením podle druhu; za určitých podmínek může být součástí životního cyklu i pohlavní rozmnožování a tvorba spor.

Výskyt a ekologie

Kvasinky využívají organické látky v prostředí, na rostlinách, v potravinách i v hostitelských mikrobiomech a často se uplatňují ve fermentačních procesech.

Kvasinka schopná využívat laktózu a tradičně spojená s mléčnými fermentacemi.

Biologické souvislosti

Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.

Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.

Zdroje a další informace