Emydura říční

Emydura macquarii

---

Taxonomie

Popis zvířete

Emydura říční je australská sladkovodní želva, která patří mezi boční krky. Při ohrožení proto nezatahuje hlavu přímo dozadu pod krunýř jako skrytohrdlé želvy, ale ohýbá krk do strany a ukládá jej pod okraj krunýře. Tělo je přizpůsobeno životu ve vodě: krunýř je nízký a poměrně hladký, končetiny mají silné prsty spojené plovacími blánami a dlouhý krk umožňuje zvířeti nadechnout se, aniž by muselo celé tělo vystavit nad hladinu. Krunýř dospělých jedinců může dosahovat přibližně třiceti centimetrů a u velkých samic i více.

Zbarvení je většinou olivové, šedohnědé až hnědé a dobře splývá s vodní vegetací, bahnitým dnem a ponořeným dřevem. Na hlavě bývají světlejší proužky nebo skvrny, jejich podoba se liší mezi populacemi. Samice jsou obvykle větší než samci. Samci mívají delší a silnější ocas a kloakální otvor posunutý dále od okraje krunýře.

Výskyt a prostředí

Druh pochází z východní a jihovýchodní Austrálie a je úzce spojen s povodím Murray–Darling a dalšími sladkovodními systémy. Obývá řeky, říční tůně, jezera, laguny, slepá ramena a trvalejší vodní nádrže. Vyhovují mu místa s kombinací hlubší vody, klidnějších zón, ponořených kmenů a břehů vhodných k vyhřívání a kladení vajec. V době sucha mohou izolované vodní tůně představovat důležitá útočiště.

Ve vodě tráví většinu času, ale pravidelně vylézá na kmeny, kameny nebo břeh, kde se vyhřívá. Sluneční záření pomáhá zvyšovat tělesnou teplotu a podporuje metabolismus. Při vyrušení želva rychle sklouzne zpět do vody. Je schopná poměrně dlouhých přesunů vodním prostředím a samice při hledání vhodného místa pro hnízdo opouštějí vodu i na souši.

Potrava a život

Emydura říční je všežravec. Její jídelníček se mění podle věku, roční doby a místní nabídky. Přijímá vodní rostliny a řasy, ale také hmyz, měkkýše, korýše, červy, drobné vodní živočichy a mršiny. Mladší jedinci bývají více zaměřeni na živočišnou potravu, zatímco větší dospělé želvy dokážou významnou část energie získávat z rostlinného materiálu a detritu. Při hledání potravy využívají zrak i čich a prohledávají dno, porosty i ponořené předměty.

Ve srovnání s mnoha suchozemskými plazy jde o dlouhověké a pomalu dospívající zvíře. Dospívání může trvat řadu let a u samic se pohlavní zralost objevuje až přibližně kolem patnáctého roku života. Tato pomalá životní strategie znamená, že dospělí jedinci mají pro dlouhodobou stabilitu populace velký význam.

Rozmnožování

Hnízdění probíhá v australském jaru a počátkem léta, nejčastěji od konce října do prosince, podle místních podmínek i déle. Samice vystupuje na souš a zadními končetinami vyhloubí hnízdní komůrku. V jedné sezóně může vytvořit dvě až tři snůšky a v každé bývá přibližně deset až patnáct vajec. Po nakladení vejce zahrne a místo opustí; o mláďata se již nestará.

Délka inkubace výrazně závisí na teplotě a může trvat zhruba šest týdnů až několik měsíců. Na rozdíl od řady jiných želv není pohlaví mláďat určováno inkubační teplotou, ale geneticky. Čerstvě vylíhlé želvy jsou zranitelné vůči rybám, ptákům, savcům a dalším predátorům. Jen část z nich přežije první roky, ale jedinci, kteří dosáhnou dospělosti, mohou žít po mnoho desetiletí.

Přizpůsobení sladkým vodám

Pro život v proměnlivých australských řekách je důležitá schopnost využívat různé zdroje potravy a přesouvat se mezi vodními stanovišti. Během období vysoké vody želvy obsazují zaplavené okraje a nové potravní plochy, zatímco za sucha se soustřeďují v trvalých tůních. Stav populací proto ovlivňuje nejen kvalita samotné vody, ale také zachování přirozených břehů, dostupnost hnízdních míst a propojenost říčních ramen.

Termoregulace a denní aktivita

Jako ostatní želvy je i emydura říční ektotermní a její tělesná teplota se mění podle okolního prostředí. Část dne proto tráví vyhříváním na kmenech, kamenech nebo mělčinách, odkud při vyrušení rychle sklouzává do vody. Sluneční záření urychluje trávení, podporuje aktivitu svalů a pomáhá udržovat vhodnou teplotu pro růst. V horkých obdobích naopak může vyhledávat hlubší a chladnější vodu. Dýchá plícemi a musí se pravidelně vynořovat, pod hladinou však dokáže zůstávat dlouhou dobu, zvláště v klidu a při nižší teplotě.

V říčním ekosystému funguje jako všežravec využívající různé potravní zdroje. Tím propojuje potravní řetězce mezi vodními bezobratlými, drobnými obratlovci a rostlinnou složkou potravy. Mladí jedinci se často drží v mělkých úkrytech s hustší vegetací, kde je menší proud a více drobné kořisti. Dospělé želvy se pohybují na větší vzdálenosti a mohou využívat různé části toku podle výšky vody, teploty a nabídky potravy.