Vyhledávání a Atlasu…

Botrytis cinerea

V kategorii: ,
Taxonomie a vlastnosti
Mikrosvět – taxonomické skupiny:AscomycotaBotrytisBotrytis cinereaEukaryotaFungiHelotialesLeotiomycetesPezizomycotinaSclerotiniaceae
Botrytis cinerea

eukaryota/fungi/ascomycota/pezizomycotina/leotiomycetes/helotiales/sclerotiniaceae/botrytis/botrytis-cinerea/“ title=“Příspěvky označené Botrytis cinerea“>Botrytis cinerea je vláknitá houba. Druh vláknité houby rodu Botrytis.


Taxonomie
Skupina Eukaryota
Říše Fungi
Kmen Ascomycota
Podkmen Pezizomycotina
Třída Leotiomycetes
Řád Helotiales
Čeleď Sclerotiniaceae
Rod Botrytis
Druh Botrytis cinerea

NCBI Taxonomy ID: 40559   Wikidata: Q1135851

Synonyma / další databázové názvy: Botryotinia fuckeliana, Botrytis cinerea Pers., 1801, Peziza fuckeliana, Sclerotinia fuckeliana, gray fruit mold, Botrytis sp. CA25, Botrytis sp. CB17, Botrytis sp. MUT 4874.


Stavba a charakteristika

Vláknité houby tvoří hyfy, které se větví do mycelia. Buňky jsou eukaryotické, mají buněčnou stěnu a u mnoha druhů vznikají specializované sporotvorné struktury.

Životní cyklus a rozmnožování

Růst probíhá prodlužováním a větvením hyf. Rozmnožování může být nepohlavní tvorbou konidií či jiných spor a u řady druhů také pohlavní.

Výskyt a ekologie

Vláknité houby rozkládají organickou hmotu, žijí na půdě, rostlinách a potravinách; některé druhy jsou symbionti, patogeny nebo významné průmyslové organismy.

Biologické souvislosti

Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.

Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.

Zdroje a další informace