Sclerotinia sclerotiorum je vláknitá houba. Mikroskopická vláknitá houba tvořící hyfy, mycelium a rozmnožovací spory.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Fungi |
| Kmen | Ascomycota |
| Podkmen | Pezizomycotina |
| Třída | Leotiomycetes |
| Řád | Helotiales |
| Čeleď | Sclerotiniaceae |
| Rod | Sclerotinia |
| Druh | Sclerotinia sclerotiorum |
NCBI Taxonomy ID: 5180 Wikidata: Q2165315
Synonyma / další databázové názvy: Peziza sclerotiorum, Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary, 1884.
Stavba a charakteristika
Vláknité houby tvoří hyfy, které se větví do mycelia. Buňky jsou eukaryotické, mají buněčnou stěnu a u mnoha druhů vznikají specializované sporotvorné struktury.
Životní cyklus a rozmnožování
Růst probíhá prodlužováním a větvením hyf. Rozmnožování může být nepohlavní tvorbou konidií či jiných spor a u řady druhů také pohlavní.
Výskyt a ekologie
Vláknité houby rozkládají organickou hmotu, žijí na půdě, rostlinách a potravinách; některé druhy jsou symbionti, patogeny nebo významné průmyslové organismy.
Biologické souvislosti
Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.
Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.
