Anartia jatrophae

Anartia jatrophae

---

Taxonomie

Popis

Anartia jatrophae je středně velký tropický motýl z čeledi babočkovitých. Dospělci mají světlá, převážně bílá až krémová křídla s hnědou kresbou a nápadnými očkovitými skvrnami. Na zadních křídlech se objevují oranžové až hnědé prvky a jemné okrajové linie. Zbarvení se může měnit podle sezóny; jedinci z období sucha bývají světlejší než motýli vyvíjející se ve vlhké části roku.

Křídla umožňují rychlý nízký let mezi bylinami a keři. Motýl často usedá s rozevřenými křídly na osluněné listy, cesty nebo vlhký podklad. Samci i samice mají podobný základní vzor, drobné rozdíly lze nalézt v proporcích a intenzitě kresby.

Výskyt

Druh je rozšířen od Argentiny a dalších částí Jižní Ameriky přes Střední Ameriku a Karibik až po jihovýchod Spojených států. Vyhledává otevřená, teplá a vlhká stanoviště: okraje lesů, mokřadní louky, břehy vod, zahrady, cesty a sekundární vegetaci. Dobře využívá i prostředí pozměněná člověkem, pokud zde rostou vhodné živné a nektarodárné rostliny.

V tropických oblastech může mít několik generací během roku. Na okrajích areálu závisí četnost na teplotě a sezónních podmínkách. Dospělci jsou aktivní za slunečného počasí a často se vracejí na stejné květy nebo místa s vlhkou půdou.

Vývoj

Samice kladou drobná zelená vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů živných rostlin. Po vylíhnutí se housenka živí listovou tkání. Je tmavá, nese světlé skvrny a množství větvených ostnů. Ty mohou odrazovat některé predátory a zároveň narušují obrys těla mezi vegetací.

Před zakuklením housenka vyhledá chráněné místo. Kukla je zavěšena a barevně splývá s listy či stonky. Po dokončení proměny se z kukly uvolní dospělý motýl, který musí nejprve napumpovat tekutinu do křídel a nechat je zpevnit. Celý cyklus může být v teplém klimatu poměrně rychlý.

Potrava dospělců

Dospělci přijímají nektar z různých květů a navštěvují také vlhký podklad, kde získávají minerální látky. Otevřená stanoviště s průběžně kvetoucí vegetací poskytují zdroj energie po velkou část sezóny. Motýli mohou být poměrně teritoriální a samci sledují prolétající jedince v okolí vhodných míst.

Housenky jsou naopak vázány na menší okruh živných rostlin, mezi něž patří například některé druhy rodu Bacopa a příbuzné byliny. Přítomnost těchto rostlin určuje, zda se na lokalitě může druh nejen krátkodobě objevit, ale také rozmnožovat.

Ekologický význam

Anartia jatrophae je součástí společenstva opylujícího hmyzu a zároveň kořistí ptáků, ještěrek, pavouků a dravého hmyzu. Housenky mohou být napadány parazitickými vosičkami a mouchami. Střídání vlhké a suché sezónní formy ukazuje, jak může prostředí ovlivnit vzhled dospělého motýla již během vývoje.

Druh není obvykle vázán na nedotčený prales a může prosperovat v mozaikovité krajině. Přesto závisí na zachování pestré vegetace a omezení nadměrného používání insekticidů. Zahrady a okraje mokřadů mohou fungovat jako významná stanoviště, pokud nabízejí jak nektar, tak živné rostliny pro housenky.

Chování dospělců a proměnlivost

Dospělí motýli jsou aktivní především za slunečného počasí. Často létají nízko nad otevřenou vegetací, okraji mokřadů a cestami, kde vyhledávají kvetoucí rostliny. Samci mohou obsazovat malé okrsky s vhodnými živnými rostlinami housenek. Z vyvýšeného místa kontrolují okolí a na jiné samce reagují krátkými pronásledovacími lety. Takové chování zvyšuje pravděpodobnost setkání se samicemi, které do prostoru přilétají při hledání míst vhodných ke kladení vajíček. Samice neposuzuje pouze druh rostliny, ale i stav mladých výhonů, protože čerstvá pletiva poskytují housenkám kvalitnější potravu.

Vzhled křídel není zcela neměnný. Intenzita kresby a některé proporce se mohou mezi oblastmi a ročními obdobími lišit. Světlá základní barva s hnědavými okraji a nápadnými očky pomáhá při letu i odpočinku narušit obrys těla. Očka mohou odvádět útok predátora od hlavy k okraji křídla, jehož částečné poškození motýl někdy přežije. Anartia jatrophae dobře využívá narušená a druhotná stanoviště, pokud v nich zůstávají živné rostliny a dostatek nektaru. Proto může být místně běžná i v krajině pozměněné člověkem. Její početnost však stále závisí na drobné mozaice mokrých míst, okrajové vegetace a otevřených ploch, nikoli pouze na přítomnosti jednotlivých kvetoucích rostlin.

Housenky jsou na živných rostlinách vystaveny predátorům i parazitoidům. Ostnité tělo zvyšuje mechanickou ochranu, ale nezajišťuje úplnou bezpečnost. Rychlost vývoje proto ovlivňuje nejen teplota a kvalita potravy, ale také tlak přirozených nepřátel. Kukla je zavěšena na vegetaci a svým zelenavým nebo hnědavým vzhledem splývá s okolím. Celá proměna od vajíčka po dospělce umožňuje druhu rychle využít dočasně příznivá stanoviště s čerstvou vegetací.

Motýl využívá k odpočinku nízkou vegetaci a často usedá s rozevřenými křídly, aby se zahřál na slunci. Schopnost rychle zvýšit tělesnou teplotu je důležitá pro aktivní let, hledání nektaru i teritoriální chování samců. Při zataženém nebo chladnějším počasí aktivita výrazně klesá a jedinci zůstávají déle skrytí.