Physoplaxis comosa
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Výška rostliny |
od 5 cm do 10 cm |
Barvy rostliny |
bílá |
Tvary rostliny |
klas |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
zubaté, řapíkaté |
Typy listů |
listnaté |
Měsíce kvetení |
Červen, Červenec |
Požadavky rostliny |
polostín, vápenité půdy, propustné půdy, náročné, humózní půdy |
Použití rostliny |
skalky |
Physoplaxis je monotypický rod – má pouze jediný druh. Dříve byl oddělen od rodu Phyteuma. U tohoto rodu se uvádí 30 -50 druhů domácích v Evropě a v Asii. Jsou to rostliny nízké až vysoké, s listy v přízemní růžici, s listnatými lodyhami a koncovým květenstvím ve strboulech (hlávkách) nebo v dlouhých klasech. Květy jsou fialové až tmavomodré, ojediněle bělavě žluté, s dlouhou vyčnívající čnělkou. Kvetou od května do srpna. Většinou jsou nenáročné, dobře rostou i kvetou.
Nejčastěji se pěstují Physoplaxis orbiculare a Physoplaxis scheuchzeri a pouze ojediněle nízká s širšími listy Physoplaxis sieberi. na skalkách se vzácně setkáváme také s druhy Physoplaxis hemisphaericum z vysokých hor Evropy a Physoplaxis humile z Alp, které mají trávovité listy a bohaté květní hlávky. Jsou choulostivé a krátkověké. Na kyselých a vlhkých místech rostou Physoplaxis nigrum s červenofialovými květy v klasu a Physoplaxis spicatum s běložlutými květy v klasu. Oba druhy dorůstají až do 60cm a jsou domácí ve střední Evropě.
Zvonečník chocholatý je jen 5 -10cm vysoký. Listy má řapíkaté, ostře zubaté, velmi variabilní, v přízemní růžici, z které vyrůstají několik lodyh s bohatým strboulem zajímavých květů. Na bázi jsou květy nafouklé, modravě až nafialověle bílé, na konci se zužují v tmavě fialovou trubičku, ze které nápadně vyčnívá čnělka s dvěma bliznami. Kvete v červnu a v červenci. Lidově se jí říká „čertův drápek“.
Na vlhkých loukách a skalách v Evropě roste 10 -50cm vysoký zvonečník hlavatý (Physoplaxis orbiculare). Dolní řapíkaté listy má variabilní, nejčastěji podlouhlé, pilovité. Tmavě fialové květy ve strboulu rozkvétají v červnu až srpnu.
Čeleď:
Campanulaceae – zvonkovité
Původ:
Zvoněčník chocholatý je původem z jižní části vápencových Alp.
Pěstování:
Zvonečník chocholatý je na pěstování náročný. Na skalce mu připravíme drenáž, humózní vápnitou zem s příměsí vápencového štěrku a odklon od slunce. Dobře se mu daří v travertinu. Chráníme ho před plným sluncem a před plži.
Množení:
Zvonečníky se při dobré péči samy vysévají.
Napsat komentář