Lonicera henryi
Detail
| Kategorie | Okrasné listem |
|---|---|
| Výška rostliny | od 3 m do 4 m |
| Barvy rostliny | červená |
| Tvary rostliny | vrcholík |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | kopinaté |
| Typy listů | listnaté, stálezelené |
| Měsíce kvetení | Červen, Červenec |
| Požadavky rostliny | polostín, stín, vlhko, teplomilná, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, vysoká vzdušná vlhkost |
| Použití rostliny | popínavá rostlina |
Popis
Rod Lonicera je ze sadovnického hlediska velmi významný rod, do kterého patří opadavé i stálezelené keře. Asi 250 druhů je rozšířeno v severním mírném pásmu, což je velmi vhodné prostředí pro introdukci dřevin do střední Evropy. Zimolezy mají hustý, bohatě větvený kořenový systém, vstřícné listy, trubkovité květy. Plody jsou bobule, které zdobí keř jen v zimním období a většinou jsou jedovaté.
Zimolez Henryův má listy, které v našich podmínkách vydrží na rostlině po celou zimu. Je to ovíjivá liána, vysoká 3 -4m. Listy má úzké, tmavě zelené, kopinaté, lesklé. Květy jsou drobné, nepříliš výrazné, červenožluté, v hustých vrcholových květenstvích, kvete v červnu a červenci. Plody jsou tmavomodré bobule, šedě ojíněné.
Čeleď:
Caprifoliaceae – zimolezovité
Původ:
Zimolez Henryův pochází ze západní Číny, v roce 1908 byl dovezen do Anglie a odtud do střední Evropy.
Pěstování:
Tato rostlina není dostatečně mrazuvzdorná, můžeme ji s úspěchem pěstovat jenom v nejteplejších oblastech. Stanoviště vyžaduje v polostínu nebo ve stínu, s dostatečnou vlhkostí půdy i vzduchu, nesnáší sucho a přímé slunce. Pokud v zimě umrzne nadzemní část, snadno od kořenů regeneruje.
Množení:
Množí se snadno bylinnými i dřevitými řízky.
Choroby, škůdci:
Rostlina chorobami netrpí.
Použití:
Tento zimolez používáme na překrytí pohledů na ploty, pergoly, sloupy, staré domy. Je to jedna z mála vždyzelených popínavých dřevin, které se u nás pěstují.
Napsat komentář