Mauremys rivulata
Známé také jako
- Želva balkánská
- Želva kaspická západní
Taxonomie
| Říše | živočichové |
|---|---|
| Kmen | strunatci |
| Podkmen | obratlovci |
| Třída | plazi |
| Řád | želvy |
| Čeleď | batagurovití |
Popis zvířete
Želva tmavobřichá, vědecky známá jako Mauremys rivulata, je druh vodní želvy obývající řeky, jezera a další sladkovodní biotopy v jižní Evropě a na Blízkém východě. Tato želva je poměrně velká, dosahující až 24 centimetrů v délce karapaxu u samic a 18 centimetrů u samců. Samci jsou obecně menší než samice a mají delší a silnější ocas.
Karapax želvy tmavobřiché má olivově až tmavohnědou barvu a je poměrně plochý s lehce zvlněným okrajem. Plastron, neboli spodní část karapaxu, je světlejší, často žlutavý až světle hnědý. Jak název napovídá, na bocích krku, na končetinách a na hlavě má tmavé zbarvení, často až černé. Oči mají oranžovou až červenou duhovku, což je charakteristický rys tohoto druhu.
Želva tmavobřichá je všežravec, ale její strava se skládá převážně z rostlinné složky. Požírá listy, stonky, květy a plody různých druhů rostlin, ale také loví malé živočichy, jako jsou ryby, obojživelníky nebo bezobratlé.
Rozmnožování probíhá v období od dubna do června. Samice klade do vyhrabaného hnízda 5 až 12 vajec, ze kterých se po zhruba 60 dnech líhnou mláďata. Mláďata jsou velmi malá, měří jen okolo 3 centimetry a jejich karapax je světlejší a méně robustní.
Tento druh želvy je ohrožený kvůli ztrátě přirozeného prostředí, znečišťování vod a lovu pro obchod s domácími zvířaty. I přes tyto hrozby jsou populace želvy tmavobřiché stále poměrně hojné a rozšířené v jeho přirozeném areálu výskytu.
Napsat komentář