Želva spenglerova

Geomyda spengleri

Známé také jako

• Zebra zuboštítá

Taxonomie

Váhy a míry

Popis zvířete

Želva Spenglerova, vědecky známá jako Geomyda spengleri, je druh čeledi testudovitých želv, pocházející z jihovýchodní Asie. Je to malá až středně velká želva, která dorůstá do délky 12 až 18 cm, s černým až tmavě hnědým, výrazně klenutým a hladkým krunýřem. Její hlava je relativně malá, se zaobleným profilem a malými, výraznými očima. Na hlavě má proměnlivé barevné znaky, zahrnující světle žluté až oranžové pruhy a skvrny, v závislosti na konkrétním jedinci a jeho pohlaví.

Přestože je Želva Spenglerova poměrně méně známým druhem, je zvláště známá pro své unikátní chování. Je to samotářské zvíře s noční aktivitou, během dne se často schovává ve stínu nebo v podzemních norech, které si sama vyhrabává. Její strava je poměrně variabilní, zahrnuje ovoce, listy, květiny, houby a různé druhy bezobratlých.

Želva Spenglerova má poměrně dlouhou dobu zrání a dožívá se úctyhodného věku, někdy až 100 let. Samice klade jedno až dva vejce, které inkubuje po dobu 80 až 90 dní. Mladé želvy jsou po vylíhnutí velmi malé a zranitelné, a tak jsou často kořistí pro různé dravce a jiné predátory.

Přestože je Želva Spenglerova považována za zranitelný druh, vyskytuje se v řadě chráněných oblastí po celé jihovýchodní Asii, včetně národních parků a rezervací. Hlavní hrozbou pro její přežití jsou ztráta přirozeného prostředí kvůli zemědělství a urbanizaci, stejně jako nelegální obchod kvůli poptávce po exotických zvířatech. Existují však různé mezinárodní ochranářské programy zaměřené na ochranu a zachování tohoto jedinečného druhu želvy.