Zingiber officinale
Kategorie |
Bylinky |
|---|---|
Barvy rostliny |
fialová |
Tvary rostliny |
klas |
Barvy listů |
zelená |
Typy listů |
listnaté |
Měsíce kvetení |
Květen, Červen, Červenec, Srpen |
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, nenáročné |
Použití rostliny |
v lékařství, v potravinářství |
Použitelné části rostliny |
stonek |
Zázvor pravý je jedním ze šesti druhů zázvoru. Je to vytrvalá bylina, má dužnatý, hlízovitě tučný článkovaný oddenek, ze kterého každý rok vyhání několik přímých, štíhlých, asi 30cm dlouhých, pochvatě přisedlých listů. Vedle těchto olistěných, ale jalových lodyh vyrůstají z oddenku později též bezlisté, blanitými pochvami objaté, asi 30cm vysoké květonosné stvoly, zakončené krátkým, klasovitým, hustým květenstvím.
Okvětní plátky mají srostlou základnu, dvě jalové tyčinky, srostlé a přeměněné v barevný, obvykle světle fialový pysk, a jednu plodivou tyčinku. Plodem, který údajně nikdy nedozrává, je trojpouzdrá, mnohosemenná tobolka.
Čeleď:
Zingiberaceae – zázvorovité
Původ:
Zázvor je vyšlechtěnou rostlinou a ve volné přírodě se nenachází. Pochází z Indie. Hojně se pěstuje v teplejších krajích Asie.
Pěstování:
Zázvor vyžaduje vlhčí, ale ne mokrou půdu.
Množení:
Zázvor se množí výhradně vegetativně.
Sklizeň:
Sklízí se oddenek (Rhizoma zingiberis), který se dováží většinou loupaný, případně i mletý. V Indii se nazývá zázvor sringavera.
Použití:
Oddenek obsahuje silici, v množství až do 3%, jejích hlavními částmi seskviterpeny a alfa plus beta zingiberin, dodávající droze její typickou vůni. Dále jsou v silici přítomny bisabolen, borneol a farnesol. Izolován byl také keton zingeron. Fytoterapeutická ostrost drogy je způsobena přítomností pryskyřičné složky, zvané shoagol.
Zázvor je typickou zahřívací drogou, může se použít zevně i vnitřně. Horké zázvorové obklady přikládáme na šíji při jejím ztuhnutí, při bolestech za krkem apod.
Vnitřní užívání zázvoru se uplatní v léčbě zažívacího traktu, zlepšuje trávení, zvyšuje chuť k jídlu a povzbuzuje metabolismus.
Zázvorové hořčiny jsou poměrně silné, proto zacházíme obezřetně, zvláště pak při vnitřním použití. Kontraindikací jsou žaludeční, dvanácterníkové a střevní vředy, colitida, Crohnova choroba, těhotenství, kojení a nižší dětský věk.
Pokud chceme aplikovat zázvor ve směsích, nepoužíváme práškový kořen, ale drogu jemně nasekanou na malé kousíčky, které ve směsi řádně rozmícháme.
Napsat komentář