Vrba lýkovcová

Salix daphnoides

Detail

Popis

Vrba lýkovcová je zčásti statný strom, ale má také keřovitý vzrůst. Borka je světle šedá, lehce nažloutlá, podélně poněkud rozpraskaná. Mladší větévky jsou hnědé až purpurové, lehce lesklé, většinou se světlým, bledě modrým, stíratelným voskovým povlakem, větévky se snadno lámou. Listy jsou kopinaté, až 8cm dlouhé, jemně špičaté, okraj je plochý a pravidelně drobně žláznatě pilovitý. Lícní strana je živě zelená, silně lesklá, lysá, se světle žlutou až načervenalou hlavní žilnatinou, rub je světlejší, modrozelený, matný, lysý, hlavní žilka je silně vystouplá. Řapík je až 8mm dlouhý, na jeho bázi jsou přirostlé oba palisty, které pak opadávají i s listem. Tato vrba má velké jehnědy, samčí vytvářejí vlnaté kuličky, z tohoto kožíšku se prodírají velmi dlouhé nitky, samičí jehnědy jsou zelené, semeník téměř přisedlý, po stranách silně vmáčklý, na své bázi široký, později dochází k zeštíhlení, čnělka je dlouhá, většinou bočně zahnutá, se dvěma vedle sebe ležícími bliznami. Podpůrný listen je dvoubarevný, pouze na bázi světlejší, horní část je temně hnědá až černá, velmi dlouze vousatá. Nektarová žláza je dlouhá, hadicovitá. Keř kvete od března do dubna, před rašením listů.
Nejlepšími poznávacími znaky jsou namodralá vrstva ojínění na nejmladších výhonech, k řapíku přirostlé palisty a přisedlý, široce smáčklý semeník.

Čeleď:
Salicaceae – vrbovité

Výskyt:
Vrba lýkovcová roste v subalpinské říční naplavenině a s říčními potoky se vyplavuje až dolů do nížin. Je to Středoevropská vrba, vyskytuje se od Skandinávie jižně po horní Itálii a severní Balkánský poloostrov. U nás roste na Plzeňsku a v hornatých oblastech Moravy.