Wisteria sinensis
Kategorie |
Pnoucí |
|---|---|
Výška rostliny |
od 9 m |
Barvy rostliny |
červená, fialová, bílá |
Tvary rostliny |
hrozen |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
dlanitě složené |
Typy listů |
listnaté, opadavé |
Měsíce kvetení |
Duben, Květen |
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, teplomilná, propustné půdy, nenáročné |
Použití rostliny |
solitéra, ornamentální výsadby, popínavá rostlina |
Wistárie čínská je jedna z nejkrásnějších lián. Její výhony jsou dlouhé 9m i více. Listy jsou opadavé, střídavé, složené až ze 13. lístků, v dospělosti skoro lysých, při vhodné opoře vytvářejí listy stinná loubí, krytí fasády a zdí. Kvete v dubnu a v květnu, jiné druhy a kultivary i později, až do září. Za květu je wistárie opravdu nádherná. Původní druh wistárie čínské měl modrofialové květy v 15 -40cm dlouhých převislých hroznech (tzv. modrý akát). Během dlouhé kultury byly vyselektovány nebo záměrně vyšlechtěny kultivary a květy mnoha barev, od čistě bílé až po červenofialovou.
Čeleď:
Fabaceae – bobovité
Původ:
Wistárie čínská pochází z Číny (je to čínský endemit) z provincií Chu-pej, Kiang -su a S´čchuan. Po tisíciletí byla pěstována v zahradách Šanghaje a jiných kulturních středisek Číny. Příbuzná japonská wistárie květnatá (Wisteria floribunda), která se také často pěstuje, má složené listy z většího počtu lístků, až 19. a její květenství postupně rozkvétají od báze k vrcholu.
Asi devět druhů wistárie roste převážně ve východní Asii, v Číně a v Japonsku, kde dosáhly velké obliby. Pěstování wistárií je tam věnována stejná péče jako kulturám bonsají nebo aranžování květů (ikebana).
Wistárie jsou ale také spojeny se Severní Amerikou, odtud pochází wistárie velkokvětá (Wisteria macrostachya), ale hlavně celý rod nese jméno profesora anatomie na Pensylvánské univerzitě Casparu Wistariovi, žijícímu v letech 1761 -1818.
Použití:
Wistárie čínská je výrazným prvkem asijských zahrad. Je možné s ní pokrýt fasády a zdi.
Napsat komentář