Višeň

Cerasus vulgaris

Detail

Popis

Višeň je keř nebo strom. Plodem je peckovice zvaná višeň, která má kulovitý tvar. Na vrcholu je jizva znělková, na bázi okrouhlý pupek. Oplodí je rozlišeno ve tři vrstvy. Vnější oplodí je rozlišeno ve tři vrstvy. Vnější oplodí je blanité, hladké, středně až silně lesklé, má různé odstíny červené barvy. Střední oplodí je tvořeno červenou dužinou, vnitřní oplodí je světle hnědé, dřevnaté a tvoří spolu se semenem, tzv. pecku.

Pecky jsou kulovité nebo široce elipsoidní, většinou zboku zmáčknuté, od pupku k vrcholu se širokým kýlem. Celé oplodí měří asi 1,8 cm, pecky jsou asi 1,2 cm dlouhé a 0,7 cm široké. Plody vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až třech ve svazečcích.

Semeno má stejný tvar jako pecka, na vrcholu je protaženo v krátkou špičku, na bázi má okrouhlý pupek semenný, je zelenohnědý. Semeno má kýl, vedoucí od pupku k vrcholu. Je asi 0,8 cm dlouhé a 0,5 cm široké.

Klíční listy jsou podlouhle obvejčité, masité, lysé, na rubu s hlubší podélnou rýhou, 10 mm dlouhé, na konci s poněkud vybíhajícím tupým zubem, naspodu přisedlé klínovitou bází a po stranách s krátkými žláznatými třásněmi. Klíční listy brzy po vývinu asimilačních listů zasychají. První listy vyrůstají párovitě sblíženě, další jsou střídavé, jsou vejčité, s protaženou špičkou, 30 – 50 mm dlouhé, dvojitě pilovité, se zřetelnou rozvětvenou žilnatinou, na rubu světlejší než na líci, krátce řapíkaté, lysé. Epikotyl a další stonkové články jsou zřetelně vyvinuty.

Čeleď:
Rosaceae – růžovité

Původ:
Rostlina pochází z oblastí po Kavkazem.

Množení:
Většina odrůd je odkázána na rozmnožování člověkem, zplaňující odrůdy jsou roznášeny ptáky.

Použití:
Višně poskytují cenné ovoce pro přímý konzum i k zpracování, je také důležitou včelařskou rostlinou.