Vitis vinifera
Kategorie |
Popínavé rostliny |
|---|---|
Výška rostliny |
od 10 m do 30 m |
Barvy rostliny |
bílá, žlutozelená |
Tvary rostliny |
lata |
Barvy listů |
zelená, plstnaté |
Tvary listů |
zubaté, okrouhlé |
Typy listů |
listnaté, opadavé |
Měsíce plodů |
Červenec, Srpen |
Měsíce kvetení |
Květen, Červen |
Požadavky rostliny |
slunce, sucho, teplomilná, propustné půdy, nenáročné |
Použití rostliny |
popínavá rostlina, v potravinářství |
Použitelné části rostliny |
plod |
Vinná réva je liána dorůstající do výšky 10 – 20 (30)m.
Je opadavá a samosprašná. Délka života této rostliny je dlouhá.
Plody jsou velké 2 -5cm, vejčité, bílé, černé, červené.
Pnoucí révy mají hladký, loupavý, hnědý kmínek, velké laločnaté listy a na podzim záplavu hroznů. Květy jsou tak nenápadné, že si jich všimneme jen vzácně, jsou bílé a sladce voní. Na podzim se listy hezky zbarvují, do červena u odrůd s rudými hrozny nebo dožluta u odrůd s hrozny bílými.
Odrůdy ´Zante´ nebo ´Curratn Grape´ jsou téměř bez semen. Po svém zavedení pomohly vytvořit kalifornský ovocný průmysl, jsou ale méně vhodné do chladnějších oblastí.
Nejodolnější a nejlepší hroznová vína do chladného podnebí jsou ´Boskoop Glory´, které jsou jemné a temně nachové.
´Strawberry Grape´ produkují množství růžovonachových hroznů a ´Siegerrebe´ má růžové plody se sladkou muškátovou vůní.
Čeleď:
Vitaceae (révovité)
Historie:
Hrozny nás provázejí od biblických dob, už praotec Noe založil vinici. Podle archeologických nálezů znali Staří Egypťané do detailů vinohradnictví a vinařství už v roce 2440 př.n.l. Římané rozšířili révu po celé Evropě, dokud v prvním století císař Domicin nezavedl ochranu domácí produkce a nenařídil odstranění révy z Británie, Francie a Španělska. O dvě století později císař Probus znovu víno zavedl a ještě dlouho po zániku Římské říše se vinohrady udržovaly při klášterech.
V průběhu 19. století se víno často pěstovalo pod sklem a viktoriánští pěstitelé dovedli jeho celoroční pěstování ve vyhřívaných sklenících k dokonalosti. Ztrátou levné pracovní síly a ještě levnějšího topiva většina těchto viktoriánských pěstíren zanikla, réva však dosud leckde přežívá u slunných stěn, jejichž skleněný kryt již dávno zmizel.
Do Nového světa bylo víno dovezeno již v roce 1494 a během posledních století se rozšířilo téměř po celém světě. Nyní se většina révy pěstuje na amerických podnožích, především jako prevence proti kořenovému révokazovi rodu Phylloxera.
Pěstování:
Pěstování révy je snadné. Většinou je velmi odolná a k dobré úrodě nevyžaduje zvláštní podmínky. K dozrání hroznů je ale třeba teplý, suchý podzim a v chladnějších oblastech je proto dobré pěstovat révu u teplých zdí.
Způsobů, jak prořezávat révu, i jejich variací je velmi mnoho. Ponecháme-li révu bez řezu obvykle roste bujně a vyčerpává se nadměrnou úrodou.
Tradičně se réva pěstuje na jilmech a moruších, daří se jí dobře vedle ostružin, šalvěje, hořčice a yzopu. Neprospívá jí společnost zelí, ředkvičky, pryšce a vavřínu.
Vinná réva rychle šplhá a překrývá podklad svými listy, které se na podzim krásně zbarvují. Může se tedy použít na zakrytí potřebných míst. V přírodní zahradě je réva potřebná jak svými květy, tak plody.
Hnojení:
Jednou měsíčně postřikujeme rostlinu stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Sklizeň:
v chladnu a suchu hrozny vydrží dlouho přímo na révě. Odřezáváme tedy celé letorosty a dáváme je do láhve s vodou, v chladném a suchém sklepu vydrží pak celé týdny. Čím méně se jich dotýkáme, tím lépe vydrží.
Použití:
Nejlepší jsou kvalitní stolní hrozny. Získáváme z nich šťávu, kterou můžeme zmrazit pro celoroční použití. Jsou také vhodné k výrobě zavařeniny a přebytky lze zužitkovat na víno.
Množení:
Révu můžeme pěstovat na jejích vlastních podnožích, můžeme také řízkovat, téměř každý zralý řízek na podzim zakoření. Jinde je třeba očkovat na rezistentní podnože.
Choroby, škůdci:
Příčinou největších ztrát jsou ptáci. Ve vlhkých sezónách se často objevují rzi, v suchých zase plíseň. Objevuje se také zobonoska révová, proti které můžeme bojovat pomocí lapáků a zavedením parazitických hlístů.
Napsat komentář