Hamamelis virginiana
Kategorie |
Okrasné listem |
|---|---|
Výška rostliny |
do 7 m |
Barvy rostliny |
žlutá |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
vejčité, řapíkaté |
Typy listů |
listnaté, opadavé |
Měsíce plodů |
Červenec, Srpen |
Měsíce kvetení |
Říjen, Listopad |
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, kyselé půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy |
Použití rostliny |
solitéra, v lékařství |
Použitelné části rostliny |
list |
Vilín opadavý je opadavý keř, vysoký až 7m. Listy jsou obvejčité a krátce řapíkaté, připomínají lísku. Žluté květy v chomáčcích mají 4 nápadné, páskovité korunní lístky, objevují se před nebo po podzimním opadu listů. Plody dozrávají teprve v příštím létě, jsou to vejčité, dřevnaté, chlupaté tobolky, které po dozrání pukají a vymršťují semena až 4m daleko.
Severoameričtí Indiáni keř za kouzelný, protože květe v chladné roční době a často při sněhu. Medicína znala hojivé účinky na rány dlouho před 19. stoletím, kdy byl vilín uznán v terapii západní orientace a objevil se v knize léků v USA. V Evropě byla poprvé vyrobena vilínová mast v roce 1864.
Vilín virginský by snad bylo možné zaměnit za vilín čínský, vilín japonský nebo vilín jarní. Tyto druhy mají dekorativní květy a pěstují se jako okrasné keře, kvetou od ledna do března.
Čeleď:
vilínovité
Výskyt:
Vilín virginský roste v atlantické Severní Americe od Kanady po Minnesotu, Floridu a Texas. V Evropě se pěstuje od roku 1736.
Použitelné části:
Používá se sušená kůra, sušené listy a vilínová voda, což je destilát získávány vodní parou ze sušených listů. Homeopatie používá čerstvou kůru z větévek a z kořenů.
Rostlina obsahuje třísloviny, organické kyseliny, silice, účinkují svíravě, protizánětlivě, slabě antibakteriálně, posilují cévy a mírní lokální krvácení.
Sběr:
Větve se odřezávají na jaře pro získání kůry, listy se trhají v létě. Lékařsky významný je pouze vilín virginský, i když jiné druhy vilínu a jeho formy také obsahují přinejmenším hodně tříslovin.
Pěstování:
Vilín virginský vyžaduje slabě kyselé až neutrální půdy, dostatečně hluboké, humózní a nezamokřené, místo má být slunné až polostinné. Keř se vysazuje v zahradách a parcích. Ve své domovině roste v listnatých lesích jako nenáročná a robustní rostlina.
Použití:
Nálev z vilínu se používá proti průjmům, čaj při zánětech ústní dutiny k vyplachování několikrát denně. Vilín se užívá zejména zevně k ošetření lokálního zánětu, slunečních popálenin, opařené a popraskané kůže, ran, hemoroidů a křečových žil, pomáhá také při nervovém zánětu kůže. Vilínové masti a krémy je možné koupit hotové. V domácnosti se připravuje vilínová mast. Pro obklady je možné zředit vilínovou vodu z lékárny v poměru 1:3 nebo je možné připravit odvar ze 3 čajových lžiček listů na 1 šálek vody. Homeopatie používá vilín také při křečových žilách, hemoroidech, při krvácení kůže a sliznic. Také některé kosmetické vody na obličej obsahují vilín.
Napsat komentář