Vyhledávání a Atlasu…

Petaurus breviceps


Taxonomie
Říše živočichové
Kmen strunatci
Třída savci
Podtřída vačnatci
Řád dvojitozubci
Čeleď vakoveverkovití
Rod vakoveverka

Popis zvířete

Vakoveverka létavá, vědecky známá jako Petaurus breviceps, je malé, obratné a fascinující stvoření patřící do rodiny vakovcovitých. Toto zvíře je domovem v Austrálii, na Nové Guineji a některých okolních ostrovech, kde obývá různé typy lesů a křovin.

Vakoveverky létavé jsou pozoruhodné svými unikátními schopnostmi pohybu. Jak název napovídá, jsou schopny „létat“ nebo spíše klouzat z jednoho stromu na druhý díky létací bláně táhnoucí se od předních až po zadní končetiny. Tato blána jim umožňuje pokrýt vzdálenost až 50 metrů v jednom skoku.

Dorůstají do délky 30 až 40 cm, z toho polovinu tvoří ocas, který slouží jako dokonalý nástroj pro udržení rovnováhy během klouzání vzduchem. Jejich srst je měkká a hedvábná, zbarvení se mění od modrošedé, přes hnědou až po černou. Mají velké, výrazné oči, které jsou přizpůsobené nočnímu životu, a malé, špičaté uši.

Ve volné přírodě se vakoveverky létavé živí širokou škálou potravy. Jejich strava zahrnuje nektar, dřevní mízu, hmyz a někdy i malé obratlovce. Při krmení v zajetí se doporučuje dodržovat pestrou stravu, která odráží jejich přirozené stravovací návyky.

Vakoveverky létavé jsou společenské zvířata, která žijí v malých skupinách složených z jednoho nebo dvou dospělých samců a několika samic s mláďaty. Během dne se ukrývají ve větvoví stromů a v noci se vydávají na lov.

Jedná se o zvířata s poměrně dlouhou dobou březosti – samice rodí mláďata po 16 až 20 dnech březosti. Mláďata jsou po narození velmi závislá na matce a zůstávají v jejím vaku po dobu asi 70 dní.

Vakoveverka létavá je jedinečné zvíře, které dokazuje fascinující různorodost a přizpůsobivost přírody. Ať už ve svém přirozeném prostředí nebo jako domácí mazlíček, jeho schopnosti a chování přitahují pozornost lidí na celém světě.

Mapa zaznamenaného výskytu

Mapa zaznamenaného výskytu: Vakoveverka létavá (Petaurus breviceps)

Mapa zobrazuje zaznamenané výskyty, nikoli přesnou hranici areálu. Data: GBIF (pouze CC0; 360 zobrazených unikátních bodů; filtrovaných záznamů 614; přístup 2026-08-28). Mapový podklad: Natural Earth (public domain).