Ulnaria ulna je rozsivka. Dlouhá jehlicovitá sladkovodní rozsivka běžná v bentosu a periftonu.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Skupina | Sar |
| Skupina | Stramenopiles |
| Kmen | Bacillariophyta |
| Třída | Fragilariophyceae |
| Podtřída | Fragilariophycidae |
| Řád | Fragilariales |
| Čeleď | Fragilariaceae |
| Rod | Ulnaria |
| Druh | Ulnaria ulna |
NCBI Taxonomy ID: 426669 Wikidata: Q67869833
Synonyma / další databázové názvy: Bacillaria ulna, Fragilaria ulna, Synedra ulna.
Stavba a charakteristika
Rozsivky jsou jednobuněčné nebo koloniální řasy uzavřené v křemičité schránce tvořené dvěma do sebe zapadajícími částmi.
Životní cyklus a rozmnožování
Množí se převážně buněčným dělením; opakované dělení může vést ke zmenšování buněk a velikost se obnovuje v pohlavní fázi tvorbou auxospor.
Výskyt a ekologie
Patří mezi významné primární producenty sladkých i mořských vod a podílejí se na koloběhu uhlíku a křemíku.
Dlouhá jehlicovitá sladkovodní rozsivka běžná v bentosu a periftonu.
Biologické souvislosti
Početnost planktonních řas se může výrazně měnit během krátké doby. Ovlivňuje ji intenzita světla, teplota, promíchávání vody, dostupnost dusíku, fosforu, křemíku a dalších živin i tlak konzumentů. Jednotlivé druhy mají odlišné optimum a mohou proto dominovat v různých ročních obdobích nebo hloubkách. Fotosyntetické mikroorganismy tvoří významnou část primární produkce vodních ekosystémů a převádějí anorganický uhlík do biomasy využitelné dalšími organismy.
Buňky fytoplanktonu jsou součástí dynamického prostředí vodního sloupce. Rychlost jejich růstu závisí na rovnováze mezi fotosyntézou, dýcháním a příjmem minerálních živin. Při vhodných podmínkách může populace rychle narůstat, zatímco nedostatek světla nebo živin růst omezuje. Po odumření buněk se část organické hmoty rozkládá v povrchových vodách a část může klesat do hlubších vrstev.
