Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.

V tabulce je obvykle kromě chemického symbolu prvku uvedeno i jeho atomové číslo, relativní atomová hmotnost, případně další údaje o prvcích. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi. Zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.

Tabulku poprvé publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev v 1869. Zařazení prvků do tabulky bylo určeno jím definovaným periodickým zákonem: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. To znamená, že u prvků se pravidelně opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet valenčních elektronů. Na počest 150. výročí publikace periodického zákona prohlásila OSN rok 2019 za Mezinárodní rok periodické tabulky prvků.

Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími, neboť obsahují neutrony(například jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel.

Řádky periodické tabulky prvků se nazývají periody a sloupce se nazývají skupiny:

• V periodách se nacházejí prvky, které mají stejný počet elektronových slupek ve svém elektronovém obalu.
• Ve skupinách pod sebou leží prvky se stejným počtem valenčních elektronů v elektronovém obalu. Přitom platí, že prvky, nacházející se ve stejné skupině, vykazují i podobné chemické vlastnosti. Někdy bývá zvykem dělení skupin na hlavní a vedlejší. Prvky v hlavních skupinách mají valenční elektrony ve sférách s a p, prvky vedlejších skupin doplňují valenční elektrony do slupek d a f.

Tabulka je rozdělena do čtyř zhruba obdélníkových oblastí nazývaných bloky:

• červený blok jsou s-prvky
• žlutý blok jsou p-prvky
• modrý blok jsou d-prvky (přechodné kovy)
• zelený blok jsou f-prvky (vnitřně přechodné kovy)

Platí, že prvky nacházející se ve stejné skupině vykazují i podobné chemické vlastnosti. Proto mají některé skupiny své názvy:

• 1. skupina (růžová barva) – alkalické kovy a vodík
• 2. skupina (oranžová barva) – kovy alkalických zemin
• 3.–12. skupina (modrá barva) – přechodné kovy
• 17. skupina (zelená barva) – halogeny
• 18. skupina (světle modrá) – vzácné plyny
• Blok světle hnědý – lanthanoidy a aktinoidy

Například 1. skupina prvků (alkalické kovy a vodíkem) má vždy pouze jeden valenční elektron ve slupce s. Například 17. skupina prvků (halogeny) má sedm valenčních elektronů (dva ve slupce s a pět ve slupce p).

Všechny látky jsou složeny z atomů, které se skládají z protonů a neutronů, které tvoří atomové jádro, a elektronů, které atomové jádro obklopují jako elektronový obal. Každý z protonů nese kladný a každý z elektronů záporný elementární náboj. Pokud je atom elektricky neutrální je počet elektronů v elektronovém obalu rovný počtu protonů v atomovém jádře. Počet protonů nebo elektronů elektricky neutrálního atomu se nazývá jeho atomové číslo nebo protonové číslo.

Atomy se stejným protonovým číslem (stejným počtem protonů) se nazývají chemické prvky. Všechny existující chemické prvky jsou uspořádány v periodické tabulce prvků. Jsou v ní seřazeny podle rostoucího protonového čísla, zákonů vyplývajících ze struktury atomů a vlastností prvků při chemických reakcích.

Chemické chování atomu je tedy určeno protonovým číslem, které udává počet protonů a ten se zároveň rovná počtu elektronů.

Elektrony se vyskytují v elektronovém obalu atomu. Atomový obal je kvantový systém, skutečný výskyt elektronů v něm lze vymezit jen pravděpodobnostně. Kvantový popis výskytu a chování elektronů v obalu a jejich interakční vlastnosti lze charakterizovat čtyřmi kvantovými čísly: hlavní, vedlejší, magnetické a spinové číslo. Podle hlavního kvantového čísla lze obal formálně (příslušností kvantových stavů, nikoli v geometrickém smyslu) rozčlenit na hlavní slupky, a ty podle vedlejšího kvantového čísla na podslupky. Oblasti s nejpravděpodobnějším výskytem elektronů náležících jednotlivým slupkám a podslupkám se nazývají orbitaly. Hlavní číslo udává jejich velikost (přesněji rozprostraněnost pravděpodobného výskytu elektronu podle vzdálenosti od jádra), vedlejší jejich tvar (rozprostraněnost pravděpodobného výskytu elektronu podle směrů od jádra).

• Hlavní kvantové číslo (značka n = 1, 2, 3, ….) označuje hlavní slupky. Obecně platí, že slupka s hlavním kvantovým číslem n může mít maximum 2·n²elektronů. Průměr hlavních slupek se zvyšuje s rostoucím hlavním kvantovým číslem. Na hlavním kvantovém čísle je závislá energie elektronu.
• Vedlejší kvantové číslo (značka l, nabývá hodnot s, p, d, f ) označuje podslupky, na které jsou rozděleny jednotlivé slupky. Daná podslupka je identifikována hlavním kvantovým číslem a svým písmenem (například 2p znamená n-slupku a p-podslupku). Na vedlejším kvantovém čísle l je závislá velikost momentu hybnosti elektronu.
• Magnetické kvantové číslo (značka m) označuje orbitaly, na které jsou rozděleny jednotlivé podslupky. Každá s–podslupka obsahuje jeden orbital, každá p–podslupka obsahuje tři orbitaly, každá d–podslupka obsahuje pět orbitalů a každá f-podslupka obsahuje sedm orbitalů. Na magnetickém kvantovém čísle m je závislý směr momentu hybnosti elektronu.
• Spinové kvantové číslo (značka s) popisuje dvě možné orientace spinu elektronu v orbitalu. Spinové kvantové číslo elektronu určuje směr jeho otáčivosti kolem své osy a může nabývat pouze dvou hodnot +1/2 nebo −1/2.

Pauliho vylučovací princip říká, že žádné dva elektrony v atomu se nemohou shodovat ve všech čtyřech kvantových číslech. Dva elektrony ve stejném orbitalu se již shodují ve třech kvantových číslech (jmenovitě těch, která popisují tento orbital). Oba elektrony se proto musí lišit ve čtvrtém kvantovém čísle, jejich orientaci spinu. Možnosti variace kvantových čísel v tomto orbitalu jsou tedy vyčerpány, každý jednotlivý orbital tedy může být obsazen maximálně dvěma elektrony. Výsledkem je následující maximální počet elektronů pro různé slupky:

• K-slupka (n = 1) má pouze jednu podslupku (1s) a ta má pouze jeden orbital. Vzhledem k tomu, že ten může být obsazen maximálně dvěma elektrony, může tak mít maximálně 2 elektrony.

• L-slupka (n = 2) má dvě podslupky (2s a 2p), které se skládají z jednoho nebo tří orbitalů. Může tedy ve svých čtyřech orbitalech mít maximálně 8 elektronů.
• M-slupka (n = 3) má tři podslupky (3s, 3p a 3d), takže ve svých devíti orbitalech může mít maximálně 18 elektronů.
• N-slupka (n = 4) má čtyři podslupky (4s, 4p, 4d a 4f), takže ve svých šestnácti orbitalech může mít maximálně 32 elektronů.
• a tak dále.
  

  ---

  Seznam chemických prvků

  Poslední platná číslice každé hodnoty relativní atomové hmotnosti je považována za spolehlivou v intervalu ±1 až na případy, kdy je větší jednociferná nejistota uvedena v závorce za hodnotou. Pro větší rozmezí je udáván interval [a; b]představující množinu hodnot v běžných materiálech, do které patří i krajní hodnoty (a i b).

  Protonové číslo	Značka	Český název	Latinský název	Relativní atomová hmotnost	Skupina	Perioda
  1	H	vodík	Hydrogenium	[1,007 84; 1,008 11]	1	1
  2	He	helium	Helium	4,002 602(2)	18	1
  3	Li	lithium	Lithium	[6,938; 6,997]	1	2
  4	Be	beryllium	Beryllium	9,012 183 1(5)	2	2
  5	B	bor	Borum	[10,806; 10,821]	13	2
  6	C	uhlík	Carbonium nebo Carboneum	[12,009 6; 12,011 6]	14	2
  7	N	dusík	Nitrogenium	[14,006 43; 14,007 28]	15	2
  8	O	kyslík	Oxygenium	[15,999 03; 15,999 77]	16	2
  9	F	fluor	Fluorum	18,998 403 163(6)	17	2
  10	Ne	neon	Neon	20,179 7(6)	18	2
  11	Na	sodík	Natrium	22,989 769 28(2)	1	3
  12	Mg	hořčík	Magnesium	[24,304; 24,307]	2	3
  13	Al	hliník	Aluminium	26,981 538 5(7)	13	3
  14	Si	křemík	Silicium	[28,084; 28,086]	14	3
  15	P	fosfor	Phosphorus	30,973 761 998(5)	15	3
  16	S	síra	Sulphur	[32,059; 32,076]	16	3
  17	Cl	chlor	Chlorum	[35,446; 35,457]	17	3
  18	Ar	argon	Argon	39,948(1)	18	3
  19	K	draslík	Kalium	39,098 3(1)	1	4
  20	Ca	vápník	Calcium	40,078(4)	2	4
  21	Sc	skandium	Scandium	44,955 908(5)	3	4
  22	Ti	titan	Titanium	47,867(1)	4	4
  23	V	vanad	Vanadium	50,941 5(1)	5	4
  24	Cr	chrom	Chromium	51,996 1(6)	6	4
  25	Mn	mangan	Manganum	54,938 044(3)	7	4
  26	Fe	železo	Ferrum	55,845(2)	8	4
  27	Co	kobalt	Cobaltum	58,933 194(4)	9	4
  28	Ni	nikl	Niccolum	58,693 4(4)	10	4
  29	Cu	měď	Cuprum	63,546(3)	11	4
  30	Zn	zinek	Zincum	65,38(2)	12	4
  31	Ga	gallium	Gallium	69,723(1)	13	4
  32	Ge	germanium	Germanium	72,630(8)	14	4
  33	As	arsen	Arsenicum	74,921 595(6)	15	4
  34	Se	selen	Selenium	78,971(8)	16	4
  35	Br	brom	Bromum	[79,901; 79,907]	17	4
  36	Kr	krypton	Krypton	83,798(2)	18	4
  37	Rb	rubidium	Rubidium	85,467 8(3)	1	5
  38	Sr	stroncium	Strontium	87,62(1)	2	5
  39	Y	yttrium	Yttrium	88,905 84(2)	3	5
  40	Zr	zirkonium	Zirconium	91,224(2)	4	5
  41	Nb	niob	Niobium	92,906 37(2)	5	5
  42	Mo	molybden	Molybdenum	95,95(1)	6	5
  43	Tc	technecium	Technetium	98	7	5
  44	Ru	ruthenium	Ruthenium	101,07(2)	8	5
  45	Rh	rhodium	Rhodium	102,905 50(2)	9	5
  46	Pd	palladium	Palladium	106,42(1)	10	5
  47	Ag	stříbro	Argentum	107,868 2(2)	11	5
  48	Cd	kadmium	Cadmium	112,414(4)	12	5
  49	In	indium	Indium	114,818(1)	13	5
  50	Sn	cín	Stannum	118,710(7)	14	5
  51	Sb	antimon	Stibium	121,760(1)	15	5
  52	Te	tellur	Tellurium	127,60(3)	16	5
  53	I	jod	Iodum	126,904 47(3)	17	5
  54	Xe	xenon	Xenon	131,293(6)	18	5
  55	Cs	cesium	Caesium	132,905 451 96(6)	1	6
  56	Ba	baryum	Barium	137,327(7)	2	6
  57	La	lanthan	Lanthanum	138,905 47(7)		6
  58	Ce	cer	Cerium	140,116(1)		6
  59	Pr	praseodym	Praseodymium	140,907 66(2)		6
  60	Nd	neodym	Neodymium	144,242(3)		6
  61	Pm	promethium	Promethium	145		6
  62	Sm	samarium	Samarium	150,36(2)		6
  63	Eu	europium	Europium	151,964(1)		6
  64	Gd	gadolinium	Gadolinium	157,25(3)		6
  65	Tb	terbium	Terbium	158,925 35(2)		6
  66	Dy	dysprosium	Dysprosium	162,500(1)		6
  67	Ho	holmium	Holmium	164,930 33(2)		6
  68	Er	erbium	Erbium	167,259(3)		6
  69	Tm	thulium	Thulium	168,934 22(2)		6
  70	Yb	ytterbium	Ytterbium	173,045(10)		6
  71	Lu	lutecium	Lutetium	174,966 8(1)	3	6
  72	Hf	hafnium	Hafnium	178,49(2)	4	6
  73	Ta	tantal	Tantalum	180,947 88(2)	5	6
  74	W	wolfram	Wolframium	183,84(1)	6	6
  75	Re	rhenium	Rhenium	186,207(1)	7	6
  76	Os	osmium	Osmium	190,23(3)	8	6
  77	Ir	iridium	Iridium	192,217(3)	9	6
  78	Pt	platina	Platinum	195,084(9)	10	6
  79	Au	zlato	Aurum	196,966 569(5)	11	6
  80	Hg	rtuť	Hydrargyrum	200,592(3)	12	6
  81	Tl	thallium	Thallium	[204,382; 204,385]	13	6
  82	Pb	olovo	Plumbum	207,2(1)	14	6
  83	Bi	bismut	Bisemutum	208,980 40(1)	15	6
  84	Po	polonium	Polonium	209	16	6
  85	At	astat	Astatinum	210	17	6
  86	Rn	radon	Radon	222	18	6
  87	Fr	francium	Francium	223	1	7
  88	Ra	radium	Radium	226	2	7
  89	Ac	aktinium	Actinium	227		7
  90	Th	thorium	Thorium	232,037 7(4)		7
  91	Pa	protaktinium	Protactinium	231,035 88(2)		7
  92	U	uran	Uranium	238,028 91(3)		7
  93	Np	neptunium	Neptunium	237		7
  94	Pu	plutonium	Plutonium	244		7
  95	Am	americium	Americium	243		7
  96	Cm	curium	Curium	247		7
  97	Bk	berkelium	Berkelium	247		7
  98	Cf	kalifornium	Californium	251		7
  99	Es	einsteinium	Einsteinium	252		7
  100	Fm	fermium	Fermium	257		7
  101	Md	mendelevium	Mendelevium	258		7
  102	No	nobelium	Nobelium	259		7
  103	Lr	lawrencium	Lawrencium	266	3	7
  104	Rf	rutherfordium	Rutherfordium	267	4	7
  105	Db	dubnium	Dubnium	268	5	7
  106	Sg	seaborgium	Seaborgium	269	6	7
  107	Bh	bohrium	Bohrium	270	7	7
  108	Hs	hassium	Hassium	269	8	7
  109	Mt	meitnerium	Meitnerium	278	9	7
  110	Ds	darmstadtium	Darmstadtium	281	10	7
  111	Rg	roentgenium	Roentgenium*	281	11	7
  112	Cn	kopernicium	Copernicium*	285	12	7
  113	Nh	nihonium	Nihonium*	286	13	7
  114	Fl	flerovium	Flerovium*	289	14	7
  115	Mc	moscovium	Moscovium*	289	15	7
  116	Lv	livermorium	Livermorium*	293	16	7
  117	Ts	tennessin	Tennessine*	294	17	7
  118	Og	oganesson	Oganesson*	294	18	7

  (*) mezinárodní odborný název byl schválen jako anglický, nikoli latinský