Streptomyces griseus je bakterie. Vláknitá půdní aktinobakterie známá produkcí streptomycinu a tvorbou spor na vzdušných hyfách.
Taxonomie
| Skupina | Bacteria |
|---|---|
| Kmen | Actinomycetota |
| Třída | Actinomycetes |
| Řád | Kitasatosporales |
| Čeleď | Streptomycetaceae |
| Rod | Streptomyces |
| Druh | Streptomyces griseus |
NCBI Taxonomy ID: 1911 Wikidata: Q7623385
Synonyma / další databázové názvy: Streptomyces cavourensis subsp. washingtonensis, Streptomyces fimicarius, Streptomyces fimicarius (Duché 1934) Waksman and Henrici 1948 (Approved Lists 1980), Streptomyces griseus (Krainsky 1914) Waksman and Henrici 1948 (Approved Lists 1980), Streptomyces setonii, Streptomyces setonii (Millard and Burr 1926) Waksman 1953 (Approved Lists 1980), Streptomyces sp. AP19-1, Streptomyces sp. AP19-2.
Stavba a charakteristika
Buňky jsou prokaryotické, bez pravého buněčného jádra; tvar, buněčný obal, pohyblivost a tvorba povrchových struktur se liší podle druhu a podmínek.
Životní cyklus a rozmnožování
Populace se množí příčným dělením. Rychlost růstu závisí na teplotě, dostupnosti živin, kyslíku a dalších fyzikálně-chemických podmínkách.
Výskyt a ekologie
Bakterie mohou žít volně v prostředí, jako součást mikrobiomů nebo ve vazbě na hostitele. Konkrétní ekologická role je dána metabolismem a schopností využívat dostupné zdroje.
Biologické souvislosti
Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.
Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.
.jpg){kind=link}