Delphinium elatum
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Výška rostliny |
od 50 cm do 25 cm |
Barvy rostliny |
modrá, bílá, růžová |
Tvary rostliny |
hrozen |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
dlanitě složené |
Typy listů |
listnaté, opadavé |
Měsíce kvetení |
Červenec |
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, nenáročné, humózní půdy |
Použití rostliny |
solitéra, skupinové výsadby |
Stračky jsou krásné zahradní květiny. Patří do rodu Delphinium. Rod dostal jméno podle tvaru květu, který údajně připomínal hlavu delfína.
Botanika dnes rozeznává 350 -400 druhů straček, původních v květenách severního mírného pásu. Jen několik druhů a jejich kříženců se stalo natolik oblíbenými, že patří k ozdobě mnoha zahrad. Je to především Delphinium elatum – stračka vyvýšená), která je jedním z rodičů zahradních straček, většinou označovaných jako Delphinium x cultorum nebo Delphinium x hybridum. dnešní počet kultivarů zahradních straček se odhaduje na stovky. Rozdíly mezi nimi jsou málo zřetelné a často se zaměňují. Typickou barvou květů je modrá, ale existují i kultivary bílé nebo růžové. Zahradníci rozlišují několik skupin zahradních straček:
1. Kultivary, ve kterých převládají znaky stračky vyvýšené, tzv. Elatumhybridy.Charakteristický je pro ně mohutný, téměř nevětvený hlavní hrozen květů. 2. V Německu převládají odrůdy jednoduché, v Anglii plnokvěté.
V Americe, v Kalifornii, byla vyšlechtěna skupina Pacific-hybridy. Jsou podobné anglickým stračkám,množí se semeny.
3. Třetí skupinou jsou tzv. Belladona-hybridy, které mají řídké bohatě větvené lodyhy.
Stračky jsou vytrvalé byliny s lodyhami 50 -250cm vysokými. V zemi mají přímý, dřevnatějící oddenek. Listy jsou střídavě postavené, nápadně dlanitodílné. Květy vyrůstají v hroznech a jsou symetrické. Mají pět okvětních lístků, z nichž horní je protažen v ostruhu, mnoho tyčinek a 3 -5 pestíků. Kromě toho jsou v květech i nektarové lístky. Stračky kvetou v červenci a opyluje je hmyz. Plody jsou měchýřky.
Čeleď:
Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Původ:
Stračka vyvýšená roste ve středoevropských horách, ve Střední Asii a na Sibiři – v subalpinských nivách, na hlubokých půdách okolo pramenišť a horských bystřin.
Pěstování:
Stračky vyžadují hlubokou výživnou půdu a vydatnou zálivku, hlavně v suchých obdobích. Ihned po odkvětu je třeba hluboko seříznout stonek, přihnojit a prolít vodou. Po tomto opatření často vykvetou koncem léta podruhé. Některé kultivary potřebují opěry (vyvazování k tyčkám).
Napsat komentář