Cichorium endivia
Detail
| Kategorie | Letničky |
|---|---|
| Výška rostliny | od 30 cm do 100 cm |
| Barvy rostliny | modrá, bílá |
| Tvary rostliny | úbor |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | zubaté, vykrajované |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, teplomilná, hlinité půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy |
| Použití rostliny | v potravinářství |
| Použitelné části rostliny | list |
Popis
Štěrbák zahradní je jednoletá až dvouletá bylina vysoká 30 -100cm.
Přízemní listy jsou lysé, většinou hodně vykrajované, na okraji výrazně zubaté s dužnatým středním žebrem.
Květy jsou bledě modré až bílé, uspořádané do úborů, které vyrůstají v paždí listů na květonosné lodyze. Obvodové i středové květy jsou jazykovité.
Plod je nažka, která má na vrcholu jen velmi kratičký chmýr.
Tato rostlina má dvě varianty, a to endivie, u které jsou listy hojně zkadeřené a karioly, u které jsou listy celokrajné, různě široké.
Čeleď:
Asteraceae – hvězdicovité
Původ:
Druh pochází ze Středomoří, kde stále planě roste.
Pěstování:
Štěrbák zahradní se u nás pěstuje jako zelenina, vzácně zplaňuje v teplejších oblastech, např. v Polabí i Poděbrad.
Pro konzum se listy štěrbáku zpravidla vybělují. Vnější listy se svazují tak, aby se zabránilo přístupu světla ke středovým listům, nebo se celé hlávky obalují slámou. Vybělené listy mají jemnější chuť než listy zelené.
Použití:
Rostlina obsahuje nahořklý glykosid intybin, který se úpravou neztrácí a který dodává pokrmům zvláštní chuť. Pro některé konzumenty je nahořklá chuť nepřijatelná. Podařilo se vyšlechtit kultivar s minimálním množstvím glykosidu, takže dnes se můžeme setkat i se sladkým štěrbákem.
Rostlina se vyskytuje ve formě jarní, která brzy dozrává a upravuje se zpravidla tepelně, dále ve formě ozimé, která je hojně olistěná a používá se zasyrova na přípravu salátů. Podle starých záznamů se štěrbák dříve hojně vyséval jako krmivo pro husy.
Napsat komentář