Staurastrum paradoxum je spájivá řasa. Druh spájivé řasy rodu Staurastrum.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Viridiplantae |
| Kmen | Streptophyta |
| Podkmen | Streptophytina |
| Třída | Zygnematophyceae |
| Podtřída | Zygnematophycidae |
| Řád | Desmidiales |
| Čeleď | Desmidiaceae |
| Rod | Staurastrum |
| Druh | Staurastrum paradoxum |
NCBI Taxonomy ID: 292361 Wikidata: Q10821191
Stavba a charakteristika
Spájivé řasy jsou zelené sladkovodní eukaryoty s výraznými chloroplasty; desmidky mívají nápadnou souměrnost buněk.
Životní cyklus a rozmnožování
Vedle vegetativního dělení se může objevit pohlavní proces konjugace, při němž vzniká odolná zygospora.
Výskyt a ekologie
Žijí převážně ve sladkých vodách, často v prostředích s nízkou až střední koncentrací živin.
Biologické souvislosti
Početnost planktonních řas se může výrazně měnit během krátké doby. Ovlivňuje ji intenzita světla, teplota, promíchávání vody, dostupnost dusíku, fosforu, křemíku a dalších živin i tlak konzumentů. Jednotlivé druhy mají odlišné optimum a mohou proto dominovat v různých ročních obdobích nebo hloubkách. Fotosyntetické mikroorganismy tvoří významnou část primární produkce vodních ekosystémů a převádějí anorganický uhlík do biomasy využitelné dalšími organismy.
Buňky fytoplanktonu jsou součástí dynamického prostředí vodního sloupce. Rychlost jejich růstu závisí na rovnováze mezi fotosyntézou, dýcháním a příjmem minerálních živin. Při vhodných podmínkách může populace rychle narůstat, zatímco nedostatek světla nebo živin růst omezuje. Po odumření buněk se část organické hmoty rozkládá v povrchových vodách a část může klesat do hlubších vrstev.
