Senecio vulgaris
Detail
| Kategorie | Letničky |
|---|---|
| Barvy rostliny | žlutá |
| Tvary rostliny | vrcholík |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | zpeřené |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Duben, Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, sucho, nenáročné |
| Použití rostliny | v lékařství |
| Použitelné části rostliny | stonek |
Popis
Starček obecný je jednoletý až dvouletý polní plevel s přímou lodyhou, často od základu větvenou, jemně rýhovanou a řídce listnatou. Má vřetenovitý tenký kořen. Listy jsou lysé, živě zelené a trochu masité, objímavě přisedlé, zpeřeně rozeklané, dolejší chobotnatě laločnaté, zúžené v řapík. Krátce stopkaté květní úbory sedí v úžlabních, koncových, chudých vrcholících. Květy úboru jsou většinou trubkovité, světle žluté. Plodem je hustě pýřitá nažka. Kvete od dubna do října.
Výskyt:
Starček obecný roste u nás jako polní plevel, v zahradách, rumištích, pasekách a příkopech.
Použitelná část:
Z rostliny je použitelná nať.
Sběr:
Kvetoucí nať se seřezává nad zemí a suší se přirozenou cestou. Droga je bez zápachu, má nahořklou chuť.
Použití:
Rostlina obsahuje pyrolidinové alkaloidy senecin a senecionin, také rutin a inulin. Senecionin patří mezi jaterní jedy. Vyvolává trombózy jaterních žil, nekrózy jater a později cirhózy. Otravy byly zjištěny u zvířat, u lidí dochází k otravě požitím mléka krav, které se pasou a krmí pící obsahující starček. K otravám může dojít také po požití mouky, chleba nebo pečiva, které byly připraveny z obilí, do kterého se dostalo větší množství starčeku.
Droga se dnes už nepoužívá, dříve sloužila v nálevu na křeče hladkého svalstva a k mírnění krvácení nejrůznějšího druhu, v gynekologii, po extrakcích zubů, mandlí.
Starček nepatří do rukou laiků, i když je někdy používán v lidovém léčitelství.
Stejné alkaoidy obsahuje starček bažinný (Senecio paludosus), starček lesní (Senecio silvaticus), starček přímětník (Senecio Jacobaea) a starček Fuchsův (Senecio Fuchsii Gmelin).
Napsat komentář