Srnec sibiřský

Capreolus pygargus

Taxonomie

Váhy a míry

Biologická data

Stav ohrožení

Popis zvířete

Srnec sibiřský (Capreolus pygargus), také známý jako srnec východní, je druh zvířete z čeledi jelenovitých, které je původem ze severní a východní Evropy až po Sibiř v Asii. Patří mezi menší druhy jelenů, ale je větší než jeho blízký příbuzný, srnec obecný.

Dospělí jedinci srnce sibiřského dosahují výšky v kohoutku od 65 do 85 cm a délky těla od 95 do 145 cm. Samci jsou obecně větší než samice a mohou vážit až 50 kg, zatímco samice váží kolem 35 kg. Srnec sibiřský má štíhlé tělo pokryté hustou a jemnou srstí, která mění barvu podle ročního období. V létě má srst zlatavě hnědou až rudohnědou barvu, zatímco v zimě je šedohnědá až šedá.

Jeho hlava je malá s velkýma, tmavýma očima a krátkým a ostře koničitým čenichem. Samci mají malé, ale ostré parohy, které každoročně shazují a znovu je vyrůstají. Tyto parohy mají obvykle tři až čtyři větve.

Srnec sibiřský je aktivní především v noci a za úsvitu, kdy se vydává na pastvu. Jeho potravou jsou především listy, větvičky, ovoce a různé druhy rostlin.

Jedná se o velmi plaché zvíře, které při sebemenším náznaku nebezpečí prchá do bezpečí hustého podrostu nebo lesa. Přes zimu, kdy je potravy nedostatek, srnec sibiřský zůstává v blízkosti svých letních pastvin, kde si vytvořil zásoby potravy.

Rozmnožování probíhá v období od července do srpna. Po březosti trvající zhruba 10 měsíců samice vrhá jedno až dvě mláďata. Mláďata jsou po narození schopná chůze a matka je krátce po porodu skrývá v hustém podrostu, kde je navštěvuje jen na krmení.

Srnec sibiřský je ohrožený především lovem pro maso a parohy, ale také ztrátou přirozeného prostředí kvůli lidské činnosti. V mnoha oblastech je však stále běžný a populace jsou stabilní.