Juncus effusus
Detail
| Kategorie | Trávy |
|---|---|
| Výška rostliny | do 70 cm |
| Barvy listů | zelená |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Červen, Červenec, Srpen |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, mrazuvzdorná, kyselé půdy, propustné půdy, humózní půdy |
| Použití rostliny | solitéra, skupinové výsadby, osázení vodních ploch |
Popis
Rod Juncus zahrnuje 230 druhů, většinou vytrvalé, vzácněji jednoleté. Rozšíření je kosmopolitní, rostou v chladných oblastech i v mírném pásmu, ale i v horách tropů. Jsou převážně trsnaté, ale některé druhy tvoří oddenkové výběžky. Listy i stonky jsou velmi podobné, oblé a lysé, vyplněné bílou dření, která je souvislá nebo přerušovaná. Drobné druhy s tenkými listy rostoucí pod vodou se pěstují jako akvarijní rostliny, statnější vysoké druhy jsou vhodné do zahrad.
Nejčastěji pěstovaná je sítina rozkladitá. Vytváří husté a mohutné trsy bezlistých lodyh vysokých až 70cm, lodyhy jsou přímé, jasně trávově zelené, oblé a hladké, vyplněné bílou nepřerušovanou dření. Od června do srpna kvete asi 5 -10cm pod vrcholem lodyh. Na lodyze je jedno květenství. Kvítky jsou sestaveny do nevelkého kruželu.
Pěstuje se také kultivar ´Spiralis´, který má spirálově stočené zelené lodyhy trčící na všechny strany. Dorůstá výšky do 40cm.
Čeleď:
Juncaceae – sítinovité
Výskyt:
Kromě arktických oblastí roste také v Evropě.
Pěstování:
Druh vyžaduje kyselou, slatinnou nebo rašelinnou půdu, velmi lehkou až mokrou, slunce nebo polostín. Je mrazuvzdorný.
Množení:
Množí se dělením i výsevem semen, která musí projít obdobím chladu.
Použití:
Druh vysazujeme do přírodních partií velkých zahrad, solitérně nebo v malých roztroušených skupinách na vlhké okraje vodních nádrží a toků, na bažinná a vlhká místa s trvalkami a kapradinami podobných nároků.
Napsat komentář