Skandium (chemická značka Sc, latinsky Scandium) je silně elektropozitivní, stříbřitě bílý, měkký kov. Oxidační číslo skandia ve většině sloučenin je +3. Průmyslové uplatnění skandia je poměrně malé, hlavní využití nachází při výrobě světelných zdrojů.
Historie
Skandium patří mezi prvky, jejichž existenci předpověděl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Roku 1869 publikoval článek o předkládaných vlastnostech doposud neobjeveného prvku, který nazval ekabor.
Objev skandia učinil švédský chemik Lars Fredrick Nilson roku 1879 pomocí spektrální analýzy, když ve spektru směsi prvků vzácných zemin z minerálů euxtenitu a gadolinituobjevil doposud neznámé spektrální linie. Rozkladem těchto minerálů a chemickým dělením vzniklé směsi se mu podařilo získat 2 g vysoce čistého oxidu skanditého(Sc2O3).
Čisté kovové elementární skandium bylo připraveno až roku 1937 elektrolýzou taveniny směsi draslíku, lithia a chloridu skanditého ScCl3 při teplotě 700–800 °C na wolframovéelektrodě.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Skandium je stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kovový prvek, podobný svými vlastnostmi hliníku, titanu a lanthanoidům.
Chemicky je poměrně stálé, na vzduchu se pozvolna pokrývá vrstvičkou nažloutlého oxidu, který jej chrání před další korozí. Je odolné proti působení vlhkosti a vody, stejně tak odolává působení oxidačních kyselin.
Výskyt
Skandium se vyskytuje v přírodě v relativně velkém množství. Jeho průměrný obsah v zemské kůře se pohybuje v rozmezí 5–22 mg/kg. V mořské vodě je jeho obsah značně nízký, přibližně 0,000 04 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom skandia přibližně na 1 miliardu atomů vodíku.
Přestože neexistují žádná velká ložiska rud s vysokým obsahem skandia, značné množství se získává při zpracování uranových rud. Existuje pouze jeden nerost obsahující větší množství skandia – thortveitit Sc2Si2O7, jehož největší naleziště se nacházejí v Norsku.
Výroba a použití
Jelikož nemá skandium žádný velký technický význam, vyrábí se pouze v malém množství. Z větší části se získává z odpadu při zpracování uranových rud, dalším zdrojem je thortveitit, který obsahuje 35–40 % oxidu skanditého.
Skandium se používá při výrobě vysoce intenzivních zdrojů světla, radioaktivní izotop 46Sc se používá při rafinaci ropy. Největší využití nachází ve slitinách s hliníkem, které se používají v leteckém průmyslu a při výrobě sportovního vybavení (kola, baseballové pálky, …). Používá se také jako konstrukční kov v kosmonautice.
Izotopy
Přírodní skandium obsahuje pouze jeden stabilní izotop 45Sc. Dále je známo celkem 25 radioizotopů, z nichž nejstabilnější je 46Sc (poločas rozpadu = 83,79 dnů).
| Obecné | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název, značka, číslo | Skandium, Sc, 21 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Cizojazyčné názvy | lat. Scandium | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Skupina, perioda, blok | 3. skupina, 4. perioda, blok d | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chemická skupina | Přechodné kovy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Koncentrace v zemské kůře | 5 až 22 ppm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Koncentrace v mořské vodě | 0,00004 mg/l | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vzhled | Stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kovov | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Identifikace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Registrační číslo CAS | 7440-20-2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Atomové vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Relativní atomová hmotnost | 44,9559 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Atomový poloměr | 162 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kovalentní poloměr | 170 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Van der Waalsův poloměr | 211 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Iontový poloměr | 81 pm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektronová konfigurace | [Ar] 3d1 4s2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Oxidační čísla | +III | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 1,36 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| První | 633,1 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druhá | 1235,0 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Třetí | 2388 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Látkové vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Krystalografická soustava | Šesterečná | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Molární objem | 15,00×10−6 m3/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mechanické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hustota | 2,985 g/cm3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Skupenství | Pevné | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tvrdost | 2,5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tlak syté páry | 100 Pa při 2006K | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Termické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tepelná vodivost | 15,8 W⋅m−1⋅K−1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Termodynamické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Teplota tání | 1540,85 °C (1 814 K) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Teplota varu | 2835,85 °C (3 109 K) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Skupenské teplo tání | 14,1 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Skupenské teplo varu | 332,7 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Měrná tepelná kapacita | 25,52 Jmol−1K−1, 568 Jkg−1K−1 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektromagnetické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektrická vodivost | 1,77×106 S/m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Měrný elektrický odpor | 562 nΩ·m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Standardní elektrodový potenciál | -2,03 V | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Magnetické chování | Paramagnetický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Bezpečnost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
GHS02
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| R-věty | R11 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| S-věty | S16, S43 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||





Napsat komentář