Růžokeřík cistovitý

Rhodothamnus chamaecistus

Detail

Popis

Růžokeřík cistovitý je stálezelený, hustší keř, zakrslý, vysoký až 40cm, bohatě a řídce větvený. Větévky jsou vystoupavé a žláznatě chlupaté. Tlustě kožovité listy jsou téměř přisedlé a střídavé, až 10cm dlouhé, elipčité až opakkopinaté a špičaté, celokrajné nebo slabě pilovité, lysé, ale bíle štětinatě brvité, na líci leskle temně zelené. Světle růžové květy vykvétají po 1 -3 v paždí listů na koncích loňských výhonů na dlouhých, žláznatě chloupkatých stopkách. Kalich je pětičetný, kališní lístky na bázi srostlé, jejich cípy jsou podlouhle kopinaté, až 6mm dlouhé, neopadávají. Květní korunka je pětičetná, kolovitá, rozprostřená, až 3cm v průměru, s krátkou korunní trubkou a hluboce zaříznutými laloky. Tyčinek je 10, jsou asi 12mm dlouhé, květní korunku přesahují, prašníky jsou černohnědé, bez přívěsků. Semeník je svrchní, pětipouzdrý, čnělka je jednoduchá, až 20mm dlouhá. Plod je kulatá, pětipouzdrá pukavá tobolka. Početná semena mají pevně přiléhající slupku.
U nás je růžokeřík chráněnou rostlinou, lidově se mu říká zakrslá růžička nebo divoká myrta. Monotypický rod Rhodothamnus (zahrnuje pouze jediný druh) je rodu Rhododendron velmi blízký, ale jeho květy jsou vždy na loňských výhonech a radiální, kdežto u rodu Rhododendron jsou květy, zejména ve stadiu poupat, lehce asymetrické. Růžokeřík roste velmi pomalum kvete od května do července.

Čeleď:
Ericaceae – vřesovcovité

Výskyt:
Růžokeřík roste na suchých skalnatých svazích, kamenitých haldách, ve skalních štěrbinách a sutích, asi od 500 až 2000m. Je to vápnomilná rostlina. Vyskytuje se ve východních Alpách, v Rakousku, německu, Itálii a Jugoslávii.