Vyhledávání a Atlasu…

Rosa glauca


Kategorie
Výška rostliny
od 1 m do 2 m
Barvy rostliny
červená
Barvy ů
šedozelená, 
Tvary listů
Typy listů
Měsíce kvetení
Požadavky rostliny
, , , , , , 
Použití rostliny
, , 

Růži sivou popsal španělsko – francouzský botanik Pourret v roce 1788. Rok na to ji francouzský botanik D.Villars popsal pod jménem Rosa rubrifolia, pod kterým se dodnes uvádí v neaktualizovaných katalozích. Druhové jméno rubrifolia je pro tuto růži velmi příznačné. Rašící listy jsou nápadně karmínové a nejpěstovanější kultivar ´Rubrifolia´, má listy výrazně načervenalé, a to hlavně na okraji. Čepel bývá šedozelené až modrozelená. Listy původních přirozených populací růže sivé jsou ale po celou vegetační dobu modrosivě zelené, jen při rašení karmínové.
Tato růže je vzácná, v parcích se často pěstuje kultivar ´Rubrifolia´. Ten je v kultuře od roku 1814, a protože má sklon vytvářet přímé, rovné kmínky, posloužil mnoha zahradníkům jako podnož pod stromkové růže.
Od růže sivé je také odvozen téměř sto let starý kultivar ´Parkfeuer´, uvedený na trh v roce 1908. má sytě šarlatové květy. Někteří zahradníci ho zařazují mezi křížence růže páchnoucí.
Růže sivá tvoří nevzrůstné, řídké keře, 150 -250cm vysoké, málo větvené. Kmínky a starší větve jsou skořicově hnědé, nepravidelně ostnité. jsou příliš štíhlé, zřídka silnější, někdy hákovitě zahnuté, starší jsou vybělené, kontrastující s červenohnědou barvou větví. Listy jsou lichozpeřené, nejčastěji sedmičetné, lístky jsou eliptické, zašpičatělé, lysé, někdy řídce chlupaté, vždy namodrale sivozelené. Drobné květy vyrůstají jednotlivě nebo v chudých květenstvích a mezi korunními lístky mají často zřetelné lístky kališní, které jsou úzké a niťovité, vnější jen naznačeně zpeřené, po odkvětu směřují šikmo vzhůru, výjimečně jsou nepravidelně rozestálé. Korunní lístky jsou purpurově nebo karmínově červené. Kvete v červnu. Květní stopky jsou jak holé, tak řídce stopkatě žláznaté, šípek kulovitý, drobný.

Čeleď:
Rosaceae –

Původ:
Růže sivá je mezi evropskými růžemi vzácností. Přirozeně roste jen v horách západní, střední i jižní Evropy, někdy i v nadmořské výšce 2000m. V karpatských pohořích roste na Štiavnických vrších, dále v Nízkých Tatrách a v Alpách.

0 0 hodnocení
Hodnocení příspěvku

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přeložit »
0
Přispějte svým komentářemx