Růže sivá

Rosa glauca

Kategorie

Trvalky

Výška rostliny

od 1 m do 2 m

Barvy rostliny

červená

Barvy listů

šedozelená, modrozelená

Tvary listů

zpeřené

Typy listů

listnaté

Měsíce kvetení

Červen

Požadavky rostliny

slunce, polostín, vlhko, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, zimní pokrývka

Použití rostliny

do vázy, solitéra, skupinové výsadby

Růži sivou popsal španělsko – francouzský botanik Pourret v roce 1788. Rok na to ji francouzský botanik D.Villars popsal pod jménem Rosa rubrifolia, pod kterým se dodnes uvádí v neaktualizovaných katalozích. Druhové jméno rubrifolia je pro tuto růži velmi příznačné. Rašící listy jsou nápadně karmínové a nejpěstovanější kultivar ´Rubrifolia´, má listy výrazně načervenalé, a to hlavně na okraji. Čepel bývá šedozelené až modrozelená. Listy původních přirozených populací růže sivé jsou ale po celou vegetační dobu modrosivě zelené, jen při rašení karmínové.
Tato růže je vzácná, v parcích se často pěstuje kultivar ´Rubrifolia´. Ten je v kultuře od roku 1814, a protože má sklon vytvářet přímé, rovné kmínky, posloužil mnoha zahradníkům jako podnož pod stromkové růže.
Od růže sivé je také odvozen téměř sto let starý kultivar ´Parkfeuer´, uvedený na trh v roce 1908. má sytě šarlatové květy. Někteří zahradníci ho zařazují mezi křížence růže páchnoucí.
Růže sivá tvoří nevzrůstné, řídké keře, 150 -250cm vysoké, málo větvené. Kmínky a starší větve jsou skořicově hnědé, nepravidelně ostnité. Ostny jsou příliš štíhlé, zřídka silnější, někdy hákovitě zahnuté, starší jsou vybělené, kontrastující s červenohnědou barvou větví. Listy jsou lichozpeřené, nejčastěji sedmičetné, lístky jsou eliptické, zašpičatělé, lysé, někdy řídce chlupaté, vždy namodrale sivozelené. Drobné květy vyrůstají jednotlivě nebo v chudých květenstvích a mezi korunními lístky mají často zřetelné lístky kališní, které jsou úzké a niťovité, vnější jen naznačeně zpeřené, po odkvětu směřují šikmo vzhůru, výjimečně jsou nepravidelně rozestálé. Korunní lístky jsou purpurově nebo karmínově červené. Kvete v červnu. Květní stopky jsou jak holé, tak řídce stopkatě žláznaté, šípek kulovitý, drobný.

Čeleď:
Rosaceae – růžovité

Původ:
Růže sivá je mezi evropskými růžemi vzácností. Přirozeně roste jen v horách západní, střední i jižní Evropy, někdy i v nadmořské výšce 2000m. V karpatských pohořích roste na Štiavnických vrších, dále v Nízkých Tatrách a v Alpách.