Růže drsnolistá

Rosa jundzilii

Detail

Popis

Růže drsnolistá je vzpřímený, 0,5 -3,5m vysoký keř s obloukovitě převisajícími a často ojíněnými větvemi. Trny jsou vyrovnaně stejné, silné, jen lehce zahnuté nebo rovné, štíhlé, přisedlé na ploškách 4 -8mm širokých, mezi nimi jsou občas i jehlicovité štětiny. Listy jsou pěti až sedmičetně zpeřené, lístky velké, strnulé, 2 -4,5cm dlouhé a 1,3 -3cm široké, většinou eliptické, na okrajích jednoduše ostře pilovité, na lícní straně temně zelené, matné nebo lehce lesklé, lysé, rub je poněkud chloupkatý, se silně zvýrazněnou žilnatinou. Řapík má stopkaté žlázky, je krátce chloupkatý, květy jednoltivé nebo po 2 -4 v chocholičnatých květenstvích, růžově červené, asi 5cm v průměru. Květní stopka je téměř 2cm dlouhá, posázená stopkatými žlázkami a štětinami. Kališní lístky jsou po odkvětu dozadu ohrnuté, brzy opadající, na hřbetě bohatě žláznaté, vnější lístky mají čárkovitě kopinaté, zoubkované nebo brvité úkrojky, čnělky mají velké blizny. Šípek je téměř kulatý, asi 1,5cm dlouhý, kožovitý, šarlatově červený. Keř kvete v červnu.
Podoba růže drsnolisté s některými kříženci růže nízké a šípkové, může vyvolat domněnku, že se i u růže drsnolisté může jednat o křížence, který se mohl rozšířit dále na sever než růže nízká. Určovat divoké růže dokáží většinou jen odborníci.

Čeleď:
Rosaceae – růžovité

Výskyt:
Růže drsnolistá roste na okrajích lesů, v houštinách, na mezích, kamenitých svazích, v horách až do výšky 1100m, většinou na vápně. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě. Od jižní Francie přes Juru a Alpy až do německého Středohoří a také na Balkánském poloostrově a v Karpatech. U nás roste v severní polovině Čech a na Moravě roztroušeně.