Raoulia glabra
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Barvy rostliny |
bílá |
Tvary rostliny |
úbor |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
kopinaté |
Typy listů |
listnaté |
Měsíce kvetení |
Červenec, Srpen |
Požadavky rostliny |
slunce, kyselé půdy, chudé půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, zimní pokrývka |
Použití rostliny |
skalky |
Rod Raoulia zahrnuje 25 druhů, rostoucích v horách Nového Zélandu, Austrálie, Nové Guineje a Tasmánie. Na našich skalkách je možné pěstovat jen některé. Druhy, které vytvářejí trsy a polštářky, u nás většinou pěstovat nelze, ale ta, které se rozrůstají do koberců, se našim podmínkám lépe přizpůsobují.
Na skalkách se nejčastěji pěstuje raulie lysá, která se poměrně rychle rozrůstá v nízké jasně zelené koberce. Listy jsou kopinaté, lysé, 5 -6mm dlouhé, pouze 3 -5mm velké úbory mají jazykovité květy i květy v terči bílé a v plné rozkvětu v červenci až srpnu pokrývají zelený koberec listů jako bílé hvězdičky.
Raoulia subsericea má poléhavé větve, které dřevnatí a kořenují. Lodyhy jsou listnaté, listy stříbřitě šedé, až 4mm dlouhé, ostře špičaté. Malé úbory mají květy v terči i velmi krátké jazykovité květy bílé. Kvete v červenci a srpnu. Rozrůstá se do velkých koberců a patří k odolnějším druhům, ale i tak je lépe jí poskytnout zimní kryt.
Nejmenší ze všech raulií je plazivá Raoulia lutescens, která se pomalu rozrůstá do nízkého koberečku. Listy jsou široce vejčité, křižmostojné, 1mm dlouhé, úbory mají pouze svítivě žluté trubkovité květy. Je choulostivá a vyžaduje dobrou zimní ochranu.
Raoulia australis se rozrůstá do stříbřitého koberce. Má stříbřité široce vejčité, jemně chlupaté listy. Na konci vystoupavých lodyh jsou jednotlivé drobné úbory, které mají jazykovité květy bílé a trubkovité květy žluté. Je choulostivá a bez dobrého krytu by naši zimu nepřežila.
Podobná, ale otužilejší je Raoulia hookeri var. apice-nigra. Je o něco větší a vytváří volnější koberce. Jazykovité květy jsou bílé s černou skvrnou na špičce, květy v terči jsou žluté.
Čeleď:
Asteraceae – hvězdicovité
Pěstování:
Ve své domovině rostou na chudých štěrkových místech, na sutích a pláních, na přímém slunci, převážně na žulovém podloží. Nesnášejí vápenec, a proto je vysadíme na slunce do kyselé štěrkovité chudé země s dobrou drenáží. Plazivé lodyhy ještě prosypeme drobným štěrkem, aby netrpěly vlhkem. Všechny druhy jsou choulostivé na zimní zamokření, a proto je na zimu musíme přikrýt chvojím a sklem nebo fólií.
Množení:
poléhavé lodyhy ve styku se zemí zakořeňují, a proto raulie snadno množíme dělením. Můžeme také množit řízky po celou dobu vegetace, případně výsevem.
Napsat komentář