Larus relictus
Taxonomie
Říše | živočichové |
---|---|
Kmen | strunatci |
Podkmen | obratlovci |
Třída | ptáci |
Podtřída | letci |
Řád | dlouhokřídlí |
Podřád | racci |
Čeleď | rackovití |
Stav ohrožení
Ohrožen |
Popis zvířete
Racek reliktní (Larus relictus) je druhem středně velkého racka, který je příbuzný středoevropskému rackovi stříbřitému. Tělo tohoto druhu racka dosahuje délky až 50 centimetrů, přičemž jeho rozpětí křídel může být až 125 centimetrů. Na rozdíl od jiných druhů racků má Racek reliktní tělo spíše štíhlé, s obecně menší hlavou a zobákem.
Zbarvení per se je charakteristické kombinací stříbřité šedé na hřbetě a křídlech, zatímco zbytek těla je čistě bílý. Tento rack má také výrazné černé konce křídel se světlými skvrnami a v jeho očích je možné vidět červené až oranžové zbarvení.
Rackovi reliktnímu se nejlépe daří v oblastech blízkých vodě. Jeho přirozeným prostředím jsou především slané jezerní laguny, pobřežní močály a také říční delty. Vyhýbá se však příliš hustě obydleným místům, a to i přes jeho schopnost přizpůsobit se blízkosti člověka. Tento druh racka se vyskytuje především v oblastech Střední Asie, Mongolska a Číny, avšak některé populace jsou možné spatřit i v severovýchodní Evropě.
Racek reliktní je všežravec a jeho jídelníček je poměrně rozmanitý. Patří sem ryby, korýši, hmyz, ale také různí obratlovci. Často se také živí mršinami nebo lidskými odpadky.
Rackové reliktní jsou monogamní, což znamená, že si po celý život vybírají pouze jednoho partnera. Doba hnízdění je na jaře a v létě, kdy samice snáší v průměru tři vejce. Mláďata se líhnou po dobu tří až čtyř týdnů a jsou krmena oběma rodiči.
Jedná se o poměrně hojný druh s odhadovaným počtem jedinců mezi 100 000 až 200 000. Přesto je v některých oblastech ohrožen, především v důsledku ztráty přirozeného prostředí, znečištění nebo nadměrného lovu. Na mezinárodní úrovni není tento druh považován za ohrožený.
Napsat komentář