Philadelphus coronarius
Detail
| Kategorie | Okrasné listem |
|---|---|
| Výška rostliny | od 100 cm do 3 m |
| Barvy rostliny | bílá |
| Tvary rostliny | hrozen |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | zubaté, vejčité, okrouhlé |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Květen, Červen, Červenec |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, nenáročné |
Popis
Pustoryl věncový je keř dorůstající 1 -3m, se strnule vystoupavými výhony. Mladé větvičky jsou hnědočervené, zpočátku chlupaté. Starší větve zčásti převisají, jsou kaštanově hnědé, se silnou dření a odlupující se kůrou. Poupata jsou drobná a vstřícná, listy jsou vejčité až eliptické, tenké, až 10cm dlouhé a 5cm široké, zašpičatělé, na obou stranách se 6 -11 zoubky. V paždí listové žilnatiny jsou často chloupkaté. Květy jsou mléčně bílé, 2,5 -3cm široké, po 1 -10 v hroznech. Čtyři korunní lístky jsou podlouhlé se zaoblenou špičkou. Květní stopky jsou většinou lysé, tyčinek je mnoho. Květy voní sladce po pomerančích. Plod je čtyřchlopňová tobolka s mnoha drobnými semínky. Pustoryl věncový kvete od května do července.
Tento keř je ve střední a západní Evropě v kultuře od 16. století. Existuje mnoho kříženců a zahradních forem, z nichž většinu vyšlechtil francouzský zahradník Victor Lemoine z Nancy. Květy tohoto keře připomínají jasmín, proto se mu lidově říká „nepravý jasmín“, nebo „bledý pustoryl“.
Čeleď:
Saxifragaceae – lomikámenovité
Výskyt:
Dříve se věřilo, že pustor pochází z oblasti od Itálie po Kavkaz. To ale není potvrzeno. Roste ve Švýcarsku, horní Itálii, na Kavkaze a v jižním Rusku. Místy nacházíme zplanělé jedince ve střední Evropě, někde i u nás.
Tento keř nemá velké nároky na kvalitu půdy, snese i přistíněné stanoviště.
Napsat komentář