Herniaria glabra
Detail
| Kategorie | Ostatní léčivé rostliny |
|---|---|
| Barvy rostliny | zelená |
| Tvary rostliny | hrozen |
| Barvy listů | žlutozelená |
| Tvary listů | celokrajné |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Červenec, Srpen |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, sucho, písčité půdy, kamenité půdy, propustné půdy, nenáročné |
| Použití rostliny | v lékařství |
| Použitelné části rostliny | stonek |
Popis
Průtržník lysý je drobná jednoletá až vytrvalá bylina s kůlovitým oddenkem a s lodyhami lysými, přitisklými k zemi, bohatě větvenými, chmýřitými, žlutavě zelenými. Listy jsou přisedlé, palisty malé, blanité. Květy jsou pětičetné, velmi drobné, zelenavé, složené do hroznu v mnohokvětá nebo chudokvětá úžlabní klubíčka. Často tvoří podlouhlé, listnaté hlavy. Plod je nažky obklopená kalichem.
Dalším příbuzným druhem je průtržník chlupatý (Herniaria glabra). Od průtržníku lysého se liší lodyhami, listy i květy hustě chlupatými.
Obě rostliny kvetou od července do srpna.
Název Herniaria je odvozen z latinského slova hernia – průtž, protože se rostlina dříve používala při kýle.
Obě rostliny se někdy zaměňují za průtržník šedý (Herniaria incana), podobný průtržníku chlupatému. Roste na kamenitých, písčitých nebo vápencových půdách, má hustě chlupaté lodyhy, podlouhle vejčité až kopinaté listy a tobolky uzavřené úplně v kalichu.
Výskyt:
Průtržník lysý roste v celé Evropě, na suchých, písčitých a kamenitých půdách, na polích a mezích.
Použitelná část:
Z rostliny se používá nať.
Sběr:
Nať se sbírá v době květu, v květnu až srpnu. Někdy je možné na podzim provést ještě druhé seřezávání. Hlavní účinné látky jsou obsaženy hlavně v listech. Nejlépe se nať sbírat v pozdní odpoledne. Suší se ve stínu. Pokud se k sušení použije umělé teplo, nesmí teplota překročit 40°C. Za čerstva je rostlina bez vůně. Po usušení droga z průtržníku chlupatého voní po kumarinu a má mírně škrablavou chuť.
Použití:
Rostlina obsahuje saponiny, silici, herniarin a flavony. Účinné látky se snadno rozkládají. Učinkuje dezinfekčně, uvolňuje křeče horních a dolních močových cest.
Používá se vnitřně v nálevu jako spazmilytikum a dezinficiens při zánětech močového měchýře, při tvorbě kaménků a močového písku, při ledvinové kolice, chronických chorobách ledvin a sníženém vylučování tekutin z těla, také jako prostředek k utišení bolesti. Nejčastěji se užívá v kombinaci s močovými dezinficiencemi, jako např. s listy medvědice, brusinky apod. Droga může nahradit některá cizozemská diuretika.
Napsat komentář