Meriones persicus
Taxonomie
Říše | živočichové |
---|---|
Kmen | strunatci |
Podkmen | obratlovci |
Třída | savci |
Řád | hlodavci |
Čeleď | myšovití |
Rod | pískomil |
Popis zvířete
Pískomil perský, vědecky známý jako Meriones persicus, je malé hlodavé zvíře, které patří do čeledi hrabošovitých. Toto zvíře měří přibližně 10 až 20 cm na délku s ocáskem, který měří dalších 10 až 20 cm. Pískomil perský má dlouhé, štíhlé tělo s krátkými, širokými tlapkami. Jeho srst je obvykle béžová nebo šedohnědá s měkkými a hustými chlupy. Ocas je dlouhý a na konci má často černou špičku.
Pískomil perský se vyskytuje především v suchých, písčitých oblastech na Blízkém východě, včetně Číny, Afghánistánu, Íránu, Iráku a Pákistánu. Jeho přirozeným biotopem jsou pouště a polopouště, kde se skrývá ve dne a aktivní je především v noci. Tato nocťačka je známa svými schopnostmi hrabání a vytváření rozsáhlých podzemních tunelových systémů, kde se ukrývá před dravci a horkem.
Pískomil perský je všežravec, ale jeho strava se skládá především z rostlinné potravy jako jsou listy, semena, ovoce, květiny a kořeny. Občas se také živí hmyzem nebo malými bezobratlými. Je známý svou schopností přežití bez vody po dlouhé období, protože většinu potřebné vlhkosti získává z potravy.
Pískomil perský je jedno z mála zvířat, které dokáže přežít v extrémním životním prostředí pouště. Má velmi nízkou reprodukční rychlost, samice rodí pouze jednou nebo dvakrát do roka, a to 2-9 mláďat. Zvíře se dožívá přibližně 2-3 let.
Hlavním ohrožením pro populaci pískomilů perských je ztráta přirozeného prostředí v důsledku lidské činnosti, jako je expanze zemědělské půdy, urbanizace nebo těžba. Přesto je tento druh pískomila stále považován za relativně stabilní a není klasifikován jako ohrožený.
Napsat komentář